AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Dominikánky mnišky

Sestry dominikánky

Sdružení kněží a jáhnů

Laické sdružení

Institut Dílo bl. Zdislavy

Růžencové bratrstvo

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Promulgační listina

Na základě Stanov Sdružení kněží sv. Dominika, schválených Kongregací pro instituty zasvěceného života a společností apoštolského života dne 3. 12. 1996 a promulgovaných v témže měsíci magistrem řádu A.R.P. fr. Tímothy Radcliffem OP a s vědomím zvláštností tohoto Sdružení na území České dominikánské provincie, zejména těch, že české Sdružení zahrnuje bratry jáhny a nemá zatím dostatek členů, aby snadno vytvářelo místní sdružení a další struktury schvaluji a vyhlašuji Partikulární stanovy Sdruženi kněží a jáhnů sv. Dominika platné na území České dominikánské provincie s účinností od 29. dubna 2003.

Zároveň děkuji všem brtřím kněžím a jáhnům, kteří se na přípravě partikulárních stanov podíleli. Přeji si a u Pána vyprošuji, aby tyto slanovy přispěly k dalšímu rozvoji dominikánského života a apoštolátu nejen ve Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika, ale i v celé naší dominikánské rodině.

Dáno v Praze v konventu sv. Jiljí pod razítkem provincie dne 15. dubna léta Páně 2003.

fr. Alvarez Kodeda OP, provinciál České dominikánské provincie
č.j. 12/2003

Stanovy Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika

Úvod

Kněží a stálí jáhni (dále jen jáhni) jsou jako klerici sice určitým způsobem vyčleněni zprostřed společenství Božího lidu k svátostné službě, nejsou však odloučeni od světa a na základě osobního povolání a svěcení jsou zcela zasvěceni dílu spásy naplňováním kněžské a jáhenské služby, jsou svědky a rozdavateli jiného než pozemského života1.

Proto jsou zvláštním způsobem vázáni, aby se nepřizpůsobovali tomuto světu2 a všemi silami usilovali o dosažení evangelijní dokonalosti, aby se podle ducha stále více připodobňovali  Kristu a stávali se živými nástroji jeho věčného kněžství pro budování jeho Církve svaté ve světě3. Někteří z nich, pohnuti nadpřirozeným popudem milosti, se přidružují k řádu sv. Dominika a slibují zachovávat pravidla vedoucí k dokonalosti jejich stavu tím, že se sdružují na území České dominikánské provincie z praktických důvodů do jednoho specifického společenství zvaného "Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika” a získávají tak nový důvod, aby více usilovali o dokonalost před Bohem a před světem.

Spolu se specifickou milostí svátosti svěcení, která jim pomáhá při důstojném naplňování úkonů posvátné služby4, vyplývá jim nová duchovní pomoc ze slibu, který je činí členy dominikánské rodiny a dává jim podíl na milosti a poslání řádu, což je jistě k prospěchu jak místní, tak i všeobecné Církve svaté.

Řád jim poskytuje duchovní pomoc a vede je k jejich vlastnímu posvěcení, nechává jim přesto svobodu pro plnou službu místní církvi pod jurisdikcí jejich vlastního biskupa. 

Hlava I. – Povaha a život Sdružení kněží a jáhnů

1. § 1. Kněží a jáhni, kteří se připojují k řádu a chtějí být součástí dominikánské rodiny, ať se nechají utvářet duchem sv. Otce Dominika a usilují o dokonalejší apoštolský život5. Tak z vytrvalého nazírání na Boha, které zahrnuje usilovnou modlitbu, dobrovolnou chudobu a neúnavné studium posvátné nauky, dosahují pevné víry a apoštolského ducha, který se stará o spásu všech lidí6 až na konec země7.

§ 2. V konání apoštolátu mají po apoštolech samých jako vynikající příklad sv. Otce Dominika, nade vše svatého kněze Božího8, který věnoval den bližním a noc Bohu9 a celou silou a ohnivým zápalem se namáhal získat pro Krista tolik lidí, kolik jen mohl. Byl obdařen obdivuhodnou a skoro neuvěřitelnou horlivostí pro spásu lidí10.

2. Pamětliví svého vznešeného povolání se mají kněží a jáhni sv. Dominika celou silou věnovat kázání a vyučování11; co v Písmu svatém četli a prorozjímali, v to věří, v co uvěřili, tomu učí, a čemu učí, podle toho činí12, aby byli pravými vychovateli lidu ve víře13 a zvěstovateli evangelia světu. 

3. Protože vzhledem ke svým pastoračním úkolům sami žijí ve světě, ba jáhni zpravidla ve svých rodinách, aby jejich láska k Bohu nezůstala skryta bližním, musí pěstovat ty lidské ctnosti, které jejich službu činí před lidmi věrohodnou, jako jsou dobrota srdce, upřímnost, síla ducha a stálost, vytrvalá snaha o spravedlnost, zdvořilost14, velkodušnost a všechno, co je činí milými všem15, takže se i o nich může říci to, co je psáno o sv. Dominiku: Všechny lidi přijal do širokého klína lásky, a protože všechny miloval, všichni milovali jeho. Považoval za své poslání radovat se s radujícími, plakat s plačícími16, oplýval dobrotou a zcela se rozdával v péči o bližní17. To však neznamená podbízet se Božímu lidu a kázat pod zorným úhlem toho, co posluchačům libě zní v uších. 

Sliby ve Sdružení

4. § 1. Kněží a jáhni, kteří vytrvají ve svém pevném předsevzetí jít ve stopách sv. Dominika, aby o to pevněji mohli být spojeni s Kristem Veleknězem, skládají v určený čas v řádu slib.

§ 2. Tímto úkonem, který vychází z živé víry a hlubšího vědomí milosti přijatého křtu a svěcení, slibují, že svůj život podřídí specifickým pravidlům vedoucím k dokonalosti, a stávají se tak syny sv. Dominika.

§ 3. Vědomi si svých slibů mají podle svých sil usilovat o to, aby žili v duchu evangelijních rad a blahoslavenství, aby tak mohli lépe spolupůsobit s milostí, kterou přijali vkládáním biskupových rukou.

5. § 1. Příslušnost ve Sdružení vybízí k hlubšímu duchu chudoby, takže kněží a jáhni, kteří žijí ve světě a jistě uznávají lidské hodnoty a stvořené věci jako Boží dary18, přesto umí užívat tyto dary moudře a přiměřeně vzhledem k pastoračnímu poslání jejich služby, aby mohli dospět k dobrovolné chudobě přiměřené jejich stavu, kterou se zjevněji připodobňují Kristu a stanou se pohotovějšími k posvátné službě19.

§ 2. Sliby ve Sdružení je uschopňují, aby ti, kteří složili slib celibátu, lépe rozuměli jeho zvláštní milosti a věrněji podle něj žili, neboť on je znamení a současně pobídka pastýřské lásky a zvláštní zdroj duchovní plodnosti ve světě20, ba dokonce živoucí důkaz budoucího života, který sami v kázání zvěstují. U ženatých jáhnů také svátost manželství, která posvěcuje manželskou lásku a činí z ní účinné znamení oné lásky, jíž se Kristus vydává své Církvi svaté21, je Božím darem, a proto má živit duchovní život ženatého jáhna. Tato láska roste ctností manželské čistoty, která se rozvíjí též odpovědným otcovstvím spolu s náležitým oceňováním manželky a určitou formou zdrženlivosti. Taková ctnost napomáhá zralému darování sebe sama, které se brzy projeví v podobě vykonávané služby22.

§ 3. Sliby ve Sdružení jim také napomáhají, že jsou si plně vědomi, nakolik jejich společenství s biskupem a papežem zdokonaluje v jejich srdci pravou poslušnost, skrze niž v nich ctí autoritu Krista nejvyššího pastýře23 a která je darem pro službu Církve svaté a pro upřímnou otevřenost vůči jejímu učitelskému úřadu24.

Zdroje posvěcování

6. Hlavní zdroje, z nichž kněží a jáhni sv. Dominika čerpají růst a pokrok v kontemplaci a v apoštolátě, jsou:

§ 1. Posvátné úkony, které ve své pastorační službě denně konají, když je konají odpovídajícím způsobem a s velkým zanícením ve společenství s biskupem, ostatními kněžími a jáhny25 a s celou dominikánskou rodinou, jejímiž členy se stali.

§ 2. Slovo Boží přijímané vnitřně s vírou při soukromé i veřejné četbě Písma svatého; jím se stávají učedníky božského Mistra a moudrosti Boží a jsou uschopňováni ke kázání v síle Boží26.

§ 3. Každodenní důstojné slavení Mše svaté. Kněží, zatímco sami přinášejí oběť v osobě Kristově, jsou zvláštním způsobem spojeni s tajemstvím smrti Páně a to je vybízí umrtvovat v sobě skutky těla a sebe sama přinášet v oběť za jim svěřené stádce27. Rovněž tak jáhni ať se co nejčastěji činně účastní slavení Mše svaté.

§ 4. Každodenní důstojné slavení liturgie hodin, které je sjednocuje se vznešenou modlitbou Krista a Církve svaté za svět28; ať jáhni při dodržení předpisů partikulárního práva slaví alespoň ranní a večerní chvály a o nedělích a svátcích pokud možno celé oficium. Kněží a jáhni mají dovoleno používat dominikánský kalendář a liturgické texty schválené v řádu, aby mohli ve společenství s celým řádem lépe konat modlitbu Církve svaté a mít dokonaleji podíl na milosti a zásluhách řádu.

§ 5. Každodenní prodlévání s Kristem v modlitbě, čímž následují příklad sv. Otce Dominika. O něm čteme, že ustavičně mluvil s Bohem nebo o Bohu29, že nikdo nebyl v nočních hodinách vytrvalejší ve bdění a modlitbě a že měl zvyk velmi často strávit celou noc v kostele... modlil se tedy během nocí a zůstával vzhůru30. Každodenní rozjímání nechť konají věrně, právě tak i pravidelně, pokud možno jedenkrát za měsíc rekolekci31. Nemohou-li se jí zúčastnit, ať věnují část dne rozjímání.

§ 6. Častější plodné přijímání svátosti smíření vedoucí k obrácení srdce. Také ať pěstují denní zpytování svědomí a velmi si váží duchovního vedení32.

§ 7. Studium Písma svatého, církevních Otců, dokumentů učitelského úřadu Církve svaté a děl z oboru teologie, především oné, kterou tak jasně a důkladně vyložil sv. Tomáš Akvinský.

§ 8. Úcta k Bohorodičce Panně Marii, která v našem řádu nalezla výrazné vyjádření v posvátném růženci chápaném jako nazírání tajemství spásy společně s Pannou Marií – nazírání života, smrti a zmrtvýchvstání Páně. Kněží a jáhni ať jsou vždycky věrni tomuto jednoduchému, ale moudrému a vznešenému způsobu modlitby, která je účinným nástrojem apoštolátu a mocnou zbraní proti působení ďábla.

§ 9. Zvláštní úcta vůči našemu sv. Otci Dominikovi a zanícené napodobování jeho příkladu ve svatosti života, apoštolského ducha a touhy po spáse lidí; jeho horlivosti v modlitbě, v rozjímání, v usebrání mysli, v mlčení a v trvalém společenství s Bohem; také zvláštní úcta ke sv. Kateřině Sienské, slavné dceři řádu a věrné služebnici a učitelce Církve svaté a současně nebeské patronce a ochránkyni našeho Sdružení; zbožná úcta ke svaté Zdislavě a ke všem svatým a blahoslaveným řádu a následování jejich příkladu.

Život v církvi a ve společenství

7. Ať kněží mají na paměti, že jim musí na ležet na srdci starost o celou Církev svatou. Jáhni ať si uvědomují, že jsou zvláštním způsobem spojeni s biskupem při výkonu svého úřadu33, a ať spolupracují s kněžími, neboť jsou povoláni vést Boží lid ve společenství s nimi34. To, co vyznačuje hluboký smysl a poslání toho, kdo přijímá jáhenství, je duch služby35. Proto ať jsou všichni ve spojení s biskupem vždy připraveni pracovat tam, kde to žádá větší pastorační nutnost.

8. Ať stále roste společenství kněží a jáhnů se svým biskupem; ať pečují o to, aby jej následovali s vytrvalou láskou, sdíleli s ním bolesti a radosti apoštolského působení a spolupracovali s ním s velkodušností a ve víře36. Ať svítí našim kněžím a jáhnům v této oblasti příklad sv. Dominika, protože svatý patriarcha během celého svého života nosil ve svém srdci zvláštní úctu vůči posvátné hierarchii, zvláště k Svatému otci.

9. § 1. Protože skrze jednotu svěcení a svého poslání v Církvi svaté jsou kněží mezi sebou spojeni hlubokým svátostným bratrstvím37 a tvoří pod vlastním biskupem jediné presbyterium, mají si všichni jako bratři v kněžství, ať už diecézní či řádoví kněží, být navzájem nakloněni v niterné lásce a navzájem si pomáhat, jak modlitbou tak i v apoštolské spolupráci, aby byli spolupracovníky Pravdy38. Také jáhni jsou mezi sebou spojeni svátostným bratrstvím na základě přijatého svěcení. Všichni přispívají k témuž dílu: budování Kristova těla pod autoritou biskupa ve spojení s papežem39.

§ 2. Ovšem kněží a jáhni, kteří současně přijali i pravidla sv. Dominika, byť nežijí v řádové komunitě, ať nezapomínají, že tvoří jednu větev dominikánské rodiny a patří ke specifickému Sdružení. Toto Sdružení musí být ale vždy živé a musí se projevovat v pravidelném společném setkávání. Ať se také dle možnosti scházejí s bratřími dominikány, kteří je jistě rádi a radostně přijmou ve svých konventech a domech, takže budou mít podíl na milostech a dobrech řádu i viditelným způsobem.

 10. § 1. Nechť také kněží a jáhni udržují srdečné a časté vztahy s našimi laiky. Mají upřímně uznávat a podporovat jejich důstojnost a vlastní úkol, který mají v poslání Církve svaté40.

Ať nepolevují vůči nim ve výkonu své specifické služby pastýře a učitele. Dle příkladu svatého Dominika mají být obhájci a neohrožení bojovníci za pravdu, aby laici nebyli zmítáni větrem kdejakého učení41.

Trvalí jáhni mohou nadále pokračovat v účasti na životě místního sdružení laiků sv. Dominika a přispívat mu svou radou, nemají v něm však hlasovací právo, protože nejsou laici.

§ 2. Kněží a jáhni, kteří jsou součástí dominikánské rodiny, mají být podle svých možností nápomocni jako asistenti našim laickým sdružením, vést je na cestě dokonalosti a slovem a příkladem je přitahovat ke Kristu. Přitom jim však musí ponechat přiměřenou autonomii, která je jim podle jejich stanov přiznána. Provinciál jim ovšem v případě potřeby zajistí k této práci podmínky dohodou s místním biskupem.

Hlava II. – Struktura a řízení sdružení kněží a jáhnů

Přijetí a slib 

11. § 1. Pro přijetí do Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika se vyžaduje souhlas většiny přítomných členů Sdružení na řádně svolaném setkání představeným.

§2. Pro přijetí ženatého jáhna do Sdružení se požaduje souhlas jeho manželky po jejím podrobném seznámení s těmito stanovami.

§3. Ženatí jáhni ať mají na paměti, že složili manželský slib, čímž na sebe vložili i povinnost vůči manželce a rodině. Jejich služba v Církvi svaté proto nesmí žádným způsobem manželský slib narušovat ani omezovat.

12. § 1. Kněží a jáhni jsou přijímáni do Sdružení zvláštním obřadem (obláčkou); tímto obřadem začíná noviciát, který trvá jeden rok, pokud řádový představený v této záležitosti neudělí z rozumných důvodů dispens, především u těch kněží a jáhnů, kteří před svěcením již žili v místních sdruženích laiků sv. Dominika.

§ 2. Po této přípravné fázi, která je nutná k poznání ducha řádu sv. Dominika a ke zkušenosti s ním, jsou kněží a jáhni připuštěni ke slibům, když k tomu dala souhlas většina přítomných členů Sdružení na setkání svolaném představeným.

§ 3. Noviciát může být platně prodloužen představeným až na dobu dvou let.

13. § 1. Těmito sliby, přijatými a potvrzenými řádem jménem Církve svaté, se stávají kněží a jáhni plnohodnotně členy dominikánské rodiny a mají účast na jejích duchovních dobrech.

§ 2. Časný slib se skládá na určitou dobu, nejprve nejdéle na tři roky, nesmí však celkově přesáhnout šest let. Pokud jsou pro to důvody hodné zřetele, může být přijat slib rovnou až do smrti.

§ 3. Při skládání slibů nechť se použije následující formule: "Ke cti všemohoucího Boha Otce i Syna i Ducha svatého, blahoslavené Panny Marie a svatého Otce Dominika, já, N. N., slibuji před Tebou, N. N., představeným Sdružení kněží a jáhnů svatého Dominika, a před tebou, promotorem pro dominikánské konsociace, v zastoupení magistra řádu bratří kazatelů, že chci žít podle stanov Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika po dobu nn let (až do smrti).”

Sdružení a jeho řízení

14. § 1. Sdružení kněží a jáhnů sv. Dominika je spojeno s řádem a v oblasti jeho prospívání v dominikánském životě podléhá vyšším řádovým představeným, tj. provinciálovi toho území, na němž bylo Sdružení zřízeno, a magistrovi řádu jako nejvyšší hlavě dominikánské rodiny a nástupci sv. Dominika. Toto podléhání není ovšem jurisdikční, kněží a jáhni jurisdikčně podléhají výhradně svému biskupovi.

Obvykle se však magistr řádu stará o všechna sdružení prostřednictvím svého generálního promotora a provinciál prostřednictvím promotora pro dominikánské konsociace (dále jen promotora), který má Sdružení odpovídajícím způsobem pravidelně navštěvovat a povzbuzovat v něm dominikánského ducha.

§ 2. Obláčky a sliby přijímá představený Sdružení nebo jeho delegát.

15. § 1. Sdružení je ve vnitřních záležitostech řízeno představeným Sdružení.

§ 2. Představený svolává setkání Sdružení a předsedá mu; udržuje kontakt s řádovými přestavenými, dle možnosti podporuje členy Sdružení v jejich duchovním pokroku a pečuje o věrnost stanovám.

16. § 1. Přítomní členové Sdružení na řádně svolaném setkání volí ze svého středu prostou většinou hlasů představeného na dobu tří let. Tato volba podléhá potvrzení provinciálem po předchozím slyšení promotora.

§ 2. Představený s přítomnými členy na řádném setkání určuje četnost setkání, způsob jejich vedení, dobu, četnost a délku exercicií, modlitby za zemřelé bratry a vše, co se vztahuje k životu a pokroku Sdružení a co není zvláště určeno v těchto stanovách. Při všem jmenovaném je třeba slyšení názoru promotora.

17. § 1. Aby kněží a jáhni sv. Dominika své vlastní povinnosti nepřijímali jako otroci pod zákonem, nýbrž jako svobodní pod milostí42, prohlašuje se, že jednotlivá přestoupení pravidel nezakládají mravní vinu, nejsou-li uskutečněna se zlým úmyslem.

§ 2. Představený Sdružení může podle práva dispensovat od jednotlivých předpisů stanov, buď dočasně nebo trvale, usoudí-li tak před Pánem.

§ 3. Provinciál má moc zplatnit neplatně vykonané úkony Sdružení, zvláště ohledně přijetí a slibů.

______________________________
(1) PO 3
(2) srov. Řím 12, 2
(3) srov. PO 12
(4) srov. PO 12
(5) Řehole P. Theisslinga, č. 7 a 21
(6) Mk 16, 15
(7) Sk 1, 8
(8) modlitba bl. Jordána ke sv. Dominiku
(9) Bl. Jordán Saský: Kniha o počátcích kazatelského řádu, č. 106
(10) Bl. Jordán Saský: Kniha o počátcích kazatelského řádu, č. 34
(11) srov. 1 Tim 5, 17
(12) LG 28
(13) PO 6
(14) PO 3
(15) srov. Flp 4, 8
(16) srov. Řím 18, 15
(17) Bl. Jordán Saský: Kniha o počátcích kazatelského řádu, č. 107
(18) PO 17
(19) PO 17
(20) PO 16
(21) srov. Ef 5, 25
(22) Direktář pro službu a život trvalých jáhnů 61
(23) PO 7
(24) srov. PO 7
(25) PO 13
(26) srov. 2 Kor 4, 7; PO 13
(27) srov. 1 Jan 5, 10; PO 13, 14
(28) srov. PO 13
(29) Akta svatořečení z Boloni, 15
(30) Bl. Jordán Saský: Kniha o počátcích kazatelského řádu, č. 105. 106
(31) srov. PO 18
(32) PO 18; srov. Direktář pro službu a život trvalých jáhnů 58
(33) KKC 1569
(34) Všeobecný řád formace trvalých jáhnů 8
(35) Direktář pro službu a život trvalých jáhnů 44
(36) srov. PO 7
(37) PO 8
(38) 3 Jan 8
(39) Direktář pro službu a život trvalých jáhnů 6; srov. PO 8
(40) PO 9
(41) PO 9; srov. Ef 4, 14
(42) sv. Augustin