Připravil fr. Hyacint Ullman OP
Převzato z časopisu OPusculum 5/2023

Jak jste se k podcastu „O Třech ve třech“ dostali?
Klára: Díky pouti dominikánské mládeže. Společně s Hyacintem a Filipem jsme přemýšleli, jak lépe využít sociální sítě k evangelizaci. Zároveň jsme probírali možnosti, jak pokračovat v Psím katechismu (zkráceně Psíku), a zbytek už se semlel sám. Stačilo být ve správný čas na správném místě.
Matouš: Kolem dominikánů u sv. Jiljí v Praze jsem se pohyboval už delší dobu a v minulosti jsme společně pořádali tzv. Psí katechismus, což bylo setkání jednou za 14 dní v klášteře pro mladé, kde jsme podobnou formou jako v podcastu diskutovali. Jen to bylo naživo a delší. Po covidu přišla otázka co dál a rozhodli jsme se pro podcast.
Anička: Nejsem si moc jistá. Spíš mi to asi nějak spadlo do klína. S ostatními se známe už dlouho, takže když přišel nápad, že začneme nahrávat, stačilo kývnout.
Honza: Dostal jsem se k němu přes bratry dominikány, jmenovitě Hyacinta a Filipa, kteří chtěli nějak navázat na moderované rozhovory Psího katechismu formou podcastu.

Před rokem a půl čtyři studenti a dva dominikáni začali natáčet podcast „O Třech ve třech“. Jak sám název napovídá, v trojici – dva mladí a jeden bratr – se společně baví o společenství Nejsvětější Trojice. Podcast můžete nalézt na všech podcastových platformách a nově i na YouTube.

Proč by ho lidi měli poslouchat?
Klára: Protože je vlastně celkem nezvyklý, taková díra na trhu. Většina podcastů je postavena na lidech, kteří ho dělají, či na komentování aktuálního dění. My naopak stavíme na tématech, která jsou nadčasová a důležitá pro rozvoj každého křesťana. Zároveň jsme zvolili dialogickou formu. Díly tak nejsou statické, ale působí velmi živě.
Matouš: Tak zaprvé kvůli nám samozřejmě a zadruhé, protože se dozví něco o Bohu. No dobře, možná by to pořadí mělo být opačné. Myslím, že se snažíme témata probírat poměrně poctivě a přijde mi, že Filip s Hyacintem k tomu dokážou vždycky říct spoustu hlubokých myšlenek.
Anička: Protože to není podcast o nás. Protože je super poznávat Boha a vědět jaký byl, jaký je teď a proč se těšit na setkání s ním. A tenhle podcast může být takovým kopancem pro mozek zabývat se občas něčím spásonosným.
Honza: Protože se tak mohou dozvědět spoustu zajímavých informací o víře zajímavou a přístupnou formou.

Co vás na podcastu nejvíc baví?
Klára: Již zmíněná živost, která neustále překvapuje. Pravidelně se stává, že si připravíme zásobu otázek, kterou nám bratři vystřílí hned na začátku nebo načnou nějakou zajímavou myšlenku, u které se rádi zastavíme. A také všechny osobní zkušenosti, které s tématy sdílíme během nahrávání i mimo něj.
Matouš: Nejvíc mě baví dostat otázkama bratry do úzkých :D Taky je zábavné, když se člověk jako moderátor musí ptát na věci, které mu jsou jasné, takže si pak někdy děláme legraci, jestli bych bratřím za tu odpověď udělil zápočet. Za tenhle přístup se pak dají ale hezky schovat i otázky, kde sám tápu. Jinými slovy klást si otázky po věcech týkajících se víry je zábavné bez ohledu na to, jestli se člověk cítí v odpovědni kovaně, nebo v tom plave.
Anička: Baví mě, když se zeptám na otázku, o níž si myslím, že vím, jakou na ni dostanu odpověď, ale skutečná odpověď mě překvapí a otevře mi úplně nový pohled na věc.
Honza: Nejvíce mě na podcastu baví vytvářet něco nového s blízkými lidmi, kteří smýšlí podobným způsobem jako já. A zároveň se tak ptát na mnoho zajímavých otázek, které by mě normálně ani nenapadly.

Máte nějakou zpětnou vazbu na podcast? A co o něm lidi říkají?
Klára: Zpětné vazby je naštěstí dost. Pravidelně se mi stává, že mi někdo z kamarádů nebo příbuzných řekne, že poslouchá náš podcast a hned začne sdílet svůj názor na něj. Velmi mě těší moje nevěřící kamarádky, které sice často říkají, že tomu úplně nerozuměly, ale chtějí o daném tématu diskutovat. Navíc si často pamatují nejednu myšlenku, která v podcastu zazní. Nesmím zapomenout ani na největší překvapení: mou babičku, která každý díl nadšeně poslouchá a slyším od ní jen samou chválu.
Matouš: Jednou mi někdo říkal, že se v těch dílech hodně opakujeme. Asi to byla spíše výtka, ale já to považuju za pochvalu, protože „opakování, je matka moudrosti“.
Anička: Upřímně se ke mně zatím vždy dostala jen velice pozitivní zpětná vazba a o jakýchkoli nedostatcích se zmiňuje málokdo. Takže jsou dvě možnosti. Buď se mi to bojí říct, anebo je naše nedostatky při poslechu ani tak nezajímají. :) Spíše bych doporučila pustit si jeden díl a zjistíte sami, jestli vám náš podcast může něco dát.
Honza: Kamarádka říká, že jsou témata do puntíku vysvětlena a že je to super způsob, jak poznávat Boha. Další říká, že je potřeba, aby se člověk soustředil po celou dobu a některá témata nejsou úplně jednoduchá…