AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


GONZÁLES, y Díaz Tuňón Zefyrin, filosof, teolog, kardinál.



Narodil se 28. ledna 1831 ve Villoria v Asturii, 1844 vstoupil v Ocaňa do řádu, 1849-1854 studoval na řádové univerzitě v Manile na Filipinách a v lednu 1853 získal lektorát filosofie. Následujícího roku přijal kněžské svěcení. Od roku 1857 vyučoval na této univerzitě, byl převorem v Manile. V roce 1867 se vrátil zpět do Španělska, v letech 1868-1871 byl regentem koleje v Ocaňa, později prokurátorem Filipinské provincie v Madridu. 1873 byl jmenován biskupem v Astorga, 17. ledna 1874 biskupem v Malaga, 5. července 1875 biskupem v Kordobě, 15. března l883 arcibiskupem v Seville. 10. listopadu 1884 byl jmenován kardinálem. Jeho titulárním kostelem byla basilika S. Maria sopra Minerva v Římě. 27. března 1885 arcibiskupem v Toledu a primasem španělským. V roce 1886 se ze zdravotních důvodů vrátil na sevillský biskupský stolec a v roce 1889 zcela rezignoval. Věnoval se pak studiu a kázání. Byl vyznamenán řadou různých španělských vyznamenání a medailí. Zemřel v Madridu v klášteře La Pasion po dlouhé a těžké nemoci 29. listopadu 1894. Byl členem Kongragací ritu, odpustků a studia. Ve všech diecézích usilovně pracoval pro dobro věřících, zvláště dbal na rozvoj studia. Byl výborným interpretem sv. Tomáše a jedním z předních tvůrců obnovy scholastické teologie v 19. století. Založil časopis Ciencia cristiana. Napsal: Estudios sobre la filosofia de s. Tomás (3 díly, Manila 1864); Estudios religiosos, politicos y sociales (3 díly); Philosophia elementaria (3 díly, Manila 1868); Historia de la Filosofia (3 díly, Manila 1878), kterými se nemálo přičinil o rozšíření neoscholastiky. Dále napsal spis La Bibbia y la Ciencia (2 díly), ve kterém srovnává objevy moderní vědy s zjevením; La Economia politica y el Cristianesimo. Zachoval se velký počet jeho kázání a pastýřských listů.

(Lit.: De Celaya Jose: Breve reseňa historica del convento-colegio de Santo Domingo de Ocaňa y de los hijos ilustres del mismo. Madrid 1926. str. 58-60)




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.