AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


FRÜHWIRTH, Ondřej František, magister řádu, kardinál.



Narodil se 21. srpna 1845 v St. Anna am Aigen ve Štýrsku, do řádu byl přijat 13. září 1863 ve Štýrském Hradci, kde pak i studoval a 5. července 1868 přijal kněžské svěcení. Další studia konal v Římě na Angelicu, kde získal v roce 1870 lektorát teologie. Jako student Angelica se zúčastnil veřejných zasedání 1. Vatikánského koncilu a byl svědkem vyhlášení dogmatu o papežské neomylnosti. Krátce na to odešel do Štýrského Hradce jako profesor teologie, kde vyučoval v letech 1871-1876. 1872 byl jmenován podpřevorem ve Štýrském Hradci, 1876 zvolen převorem ve Vídni a 1879 ve Štýrském Hradci. 20. dubna 1880 byl zvolen provinciálem Říšské provincie. Po skončení kadence byl od roku 1889 znovu převorem ve Vídni a regentem generálního studia. 24. dubna 1891 byl znovu zvolen provinciálem, ale krátce na to, 19. září 1891, jej generální kapitula v Lyonu zvolila magistrem řádu. 29. září 1891 zasvětil celý řád Božskému Srdci Páně. Jako magister řádu se zasloužil o povznesení studia, především studia historie. Přičinil se o vznik Biblické školy v Jeruzalemě, fakulty církevního práva na Angeliku a teologické fakulty ve švýcarském Frýburku. Jeho zásluhou bylo vydáno kritické vydání spisů sv. Tomáše Akvinského, tzv. Editio Leoniana. Založil periodika v roce 1893 Analecta Ordinis Fratrum Praedicatorum, 1896 Monumenta Ordinis Fratrum Praedicatorum Historica a v roce 1897 Bibliotheca ascetica Ordinis Praedicatorum. Věnoval velkou pozornost povznesení úcty svatých. Zasloužil se o kanonizaci sv. Alberta Velikého. Předsedal třem generálním kapitulám. Byl poradcem v Římě několika kongregací, zvláště posv. Oficia. V roce 1904 ukončil úřad magistra řádu a okamžitě byl povolán k diplomatické službě. V letech 1904-1907 byl apoštolským vizitátorem v Rakousku, papež Pius X. jej 26. října 1907 jmenoval nunciem v Mnichově. Biskupské svěcení přijal 27. listopadu 1907. Benedikt XV. jej 6. prosince 1915 jmenoval kardinálem. Krátkou dobu zůstal ještě v Mnichově, ale 1917 byl odvolán do Říma, kde pracoval v papežské kurii nejprve od roku 1925 jako velkopenitenciář a od roku 1927 jako kancléř sv. církve. Tento úřad zastával až do své smrti 9. února 1933. Zemřel v Římě a pohřben byl ve svém rodišti.

Lit.: Walz Angelus: Andreas Kardinal Frühwirth. Wien, Herder 1950.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.