AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


VITTORIA, de, František, teolog, teoretik mezinárodního práva.



Narozen kolem roku 1483 pravděpodobně ve Vittorii, kolem roku 1502 vstoupil v Burgosu do řádu, studoval v Burgosu u Ondřeje z Mirandy a Pavla z Leonu. V letech 1506-1523 studoval a později vyučoval v Paříži. Jeho učiteli zde byli Jan de Fenario a Petr Crockart. 1523 promoval na magistra teologie. 1523-1526 vyučoval na generálním studiu ve Valladolidu a od roku 1526 vedl první katedru teologie na univerzitě v Salamance. Zemřel zde 12. srpna 1546. Napsal řadu knih, žádná z nich nebyla za jeho života vydána tiskem. Pomáhal svému učiteli Crockartovi při edici II-II Summy sv. Tomáše, k jejímuž vydání napsal úvod. Kromě toho připravoval k edici Sermones dominicales Petra de Covarubias a Summu aureu sv. Antonína Florentského. Z dob jeho učitelské činnosti v Paříži a Valladolidu se nezachoval žádný jeho spis. Nejvíce byl literárně činný v letech 1533-1540. Je zakladatelem školy tzv. Salamantinců a organizátorem scholastické renezance. Otevřel zlatý věk španělské teologie jako skvělý učitel a vychovatel velkých teologů Dominika a Petra de Soto, Ondřeje de Tudela, Ondřeje de Vega, Řehoře Gallo, Melchiora Cano, Mancia a dalších. Generace jeho žáků hrála důležitou roli na koncilu v Tridentu. Byl reformátorem způsobu vyučování na univerzitách. Místo Sentencí Petra Lombardského položil jako základ teologického studia teologickou Summu sv. Tomáše. Napsal řadu komentářů k Aristotelovi a sv. Tomáši. Ve velmi důležitém spise Relectiones XII theologicae pojednal o kolonizaci Ameriky a položil tímto spisem základy nauce o lidských právech a koloniální válce. Na základě tohoto spisu vydal papež Pavel III. v roce 1537 bullu o právech Indiánů a císař Karel V. edikt o zrušení otroctví Indiánů.

(Lit.: Duka Dominik: Francisco de Vitoria OP, obhájce lidských práv a zakladatel mezinárodního práva. Salve, 2001, 4, 47-50)




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.