AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


TEUTONICUS, Jan, magister řádu.



Pocházel z Wildeshausen nedaleko Brém, kde se narodil kolem roku 1180. Do řádu jej přijal sv. Dominik v Boloni v roce 1220. Byl právníkem a teologem, znal pět jazyků. V roce 1224 doprovázel jako kazatel a poradce papežské legáty po Německu. 1231 byl zvolen za uherského provinciála, a působil jako misionář v Bosně. 1233 byl jmenován biskupem v Bosně. Jeho předchůdce byl sesazen papežem pro simonii a pro podporování heretického učení bogomilů. Proces reformy bosenské dieceze se měl dít za podpory Maďarů a právě proto nebyl v Bosně příliš populární. Obyvatelé Bosny se obávali o svou nezávislost. Protože se však Jan nesetkal ani s velkým pochopením u uherského krále, zřekl se 1237 biskupského úřadu. Byl pak vyslán papežem k bulharskému carovi Ivanu Asenovi II., aby jej přiměl k odstoupení od smlouvy s byzantským císařem proti latinské církvi. Byl rádcem Řehoře IX. a měl u papežské kurie velkou autoritu. 1238 zvolen lombardským provinciálem a 20. května 1241 magistrem řádu. 1248 založil generální studia v Boloni, Kolíně, Montpellier a Oxfordu. Sjednotil řádovou liturgii. Předsedal jedenácti generálním kapitulám. Zemřel ve Štrasburku 5. listopadu 1252 ve věku 72 let. Hned po smrti byl ctěn jako blahoslavený. Jeho kult nebyl potvrzen.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.