AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


LESEUR, Alžběta, terciářka.



Narodila se v Paříži 1866. V roce 1889 se provdala za lékaře Felixe Leseura, který byl materialistou a radikálním odpůrcem všeho náboženského. Byl sice vychován v katolické rodině, ale během studia ztratil víru. Alžběta žila uvědoměle katolicky. Felix se snažil všemožně ji stáhnout na svou stranu a nakonec se mu to do jisté míry podařilo. Dal jí pak přečíct Renanův spis Dějiny původu křesťanství. Kniha všam měla opačný účinek. Alžběta vystihla povrchnost a vyumělkovanost tohoto díla a její víra ožila. Zažila pro to mnoho hořkostí. V jejich domě se scházeli všichni protikatoličtí aktivisté. V tomto prostředí si uchovala Alžběta živou víru, denně tajně chodila do kostela na mši sv., modlila se, meditovala nad Písmem sv. Vstoupila do 3. řádu sv. Dominika. Byla si vědoma, že její muž není odpůrcem křesťanství ze zloby, ale z nevědomosti. Svoje rozjímání, rozhovory s Bohem, s manželem i okolím si zapisovala do svého deníku. Nikdo o tom nevěděl. K jejímu duševnímu utrpení přibylo ještě utrpení tělesné, které snášela téměř dvacet let. Svá utrpení obětovala za obrácení svého manžela. Zemřela po hrozných bolestech 3. května 1914. Zarmoucený Felix Leseur se po její smrti probíral v jejích osobních věcech a objevil její deník. Četba tohoto deníku radikálně změnila jeho život. Vzdal se dráhy politika a skoro v šedesáti letech vstoupil v roce 1919 do řádu sv. Dominika. Spolu s ostatními řeholníky musel opustit Francii, studoval pak v Le Saulchoir, kde přijal i kněžské svěcení. Zemřel v roce 1950. Alžběta napsala: Journal et pensées pour chaque jour (1917), Lettres sur la souffrance (1919), La vie spirituelle (1918), Lettres a des incroyants (1922).




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.