AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let
CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Generální kapitula 2010 - Řím

1. 9. 2010 - 21. 9. 2010

Zprávy z generální kapituly (8) Poslední den 21. 9. 2010

Úterý 21. září je posledním dnem 290. generální kapituly dominikánského řádu. Mši sv. dnes sloužil a kázal při ní magistr řádu fr. Bruno Cadoré obklopen dvěma předchůdci fr. Carlosem Aspírozem Costou a fr. Timothy Radcliffem. Kapituláři se jako obvykle během posledních dnů po ranní liturgii a snídani sešli ve velkém jednacím sále. Nejprve byla řeč ještě o dvou peticích, či spíše o jedné konkrétní drobné úpravě textu akt a o odpovědích na petice, které sice kapitula projednávala, ale nenašly odezvu v aktech. Odpovědi dostanou od kapituly přímo autoři peticí. Pak už přišlo na řadu hodnocení kapituly jako takové. Moderátor položil čtyři otázky, nad kterými se bratři měli zamyslet rozděleni znovu do jazykových skupin. Po skončení této debaty se všichni sešli do kapitulního sálu a zástupci skupin referovali o rozpravách ve skupině. První otázka se týkala délky a data kapituly. Panovala shoda v tom, že tři týdny byly pro volební kapitulu dostatečné a že příští kapitula definitorů může být i kratší. Druhá otázka byla zaměřena na téma kapituly: má mít kapitula jedno hlavní téma? Odpovědi směřovaly spíše k tomu, že by to bylo dobré, ale s vědomím, že nebude jednoduché je stanovit. Třetí otázka se zamýšlela nad vhodností jediného prologu pro celá akta. I tady panovala shoda a padaly návrhy, jak jeho tvorbu ještě zdokonalit. Posledním okruhem byla liturgie slavená během kapituly, což dobře ukázalo, že bratři chtějí slavit kapitulu jako součást svého řeholního života.

Potom dostali slovo hosté pozvaní na kapitulu. Ke kapitule tak promluvily mnišky S. Sarina Pintaudi z italského Bergama a S. Breda Carroll z irské Droghedy. Za bratry laiky našeho řádu byl pozván fr. Marcel Côté OP z Kanady. Jménem dominikánských laiků promluvila paní Belen Tangco z Filipín, zatímco druhá pozvaná členka laického sdružení Julija Ščerbinina původem z Ukrajiny musela kvůli práci odjet už během kapituly. Kongregační sestry byly na kapitule přítomné prostřednictvím S. Fabioly Velásquez Maya a S. Rose Ann Schlitt. Všichni vyjádřili svou vděčnost za pozvání na kapitulu bratří a oceňovali tuto zkušenost jako přínos pro jejich vlastní život v rámci dominikánské rodiny.

Nakonec se ujal slova nový magistr řádu fr. Bruno Cadoré OP. Jeho ne příliš dlouhá řeč měla dvě části: poděkování a zamyšlení nad tím, co si z kapituly odnáší. Děkoval nejprve Bohu, který zahrnuje lidi svou důvěrou a svěřuje lidské křehkosti své slovo. Potom poděkoval svým předchůdcům a všem, kdo se podíleli na přípravě a průběhu kapituly. Jako inspiraci si fr. Bruno odnesl z kapituly čtyři věci. První je touha po poznání všech bratří a také těch, k nimž se bratři při svém působení obracejí. Druhou je starost je jednotu řádu, která je součástí našeho poslání a znamením pro svět. Třetí věc souvisí s dvěma předchozími, protože jde čerpání z pramenů jednoty, jimiž je bratrský život a modlitba jak liturgická, tak "oratio secreta". Jsme takto sjednocováni tajemnou realitou. Čtvrtou věcí je vědomí nutnosti spolupráce se všemi bratřími řádu. Úkoly, které kapitula ukládá samotnému magistrovi i řádu jako celku, nemohou zvládnout jednotlivci, ale bratři spolupracující na tomtéž poslání.

Posledním úkonem ve velkém sále bylo podepsání akt kapituly. Na poslední stránku akt se tak podepsali tři revizoři textu, každý za jeden z oficiálních jazyků, tři sekretáři kapituly a jako poslední připojil svůj podpis magistr řádu.

Nakonec se všichni odebrali do kaple, kde se společně modlili Otče náš a zazpívali Salve Regina. Kapitulu uzavřel fr. Bruno Cadoré tím, že udělil všem přítomným a celému řádu požehnání na přímluvu sv. Dominika.

Pak už následoval jen oběd, alespoň pro ty, kdo nespěchali na letiště rovnou z kaple. Ostatní se rozjíždějí do celého světa dnes odpoledne a večer či během zítřka.

Svatý Otče Dominiku, slíbil jsi svým bratřím, že je v nebi budeš provázet svou přímluvou…

Římě, 21. září 2010. Fr. Benedikt Mohelník OP


Zprávy z generální kapituly (7) 18. - 21. 9. 2010

Sobota (18. 9.) Jako každý den, i dnes jsme začali mší svatou v sedm hodin. Normálně zde při mši usínám, ale svižnější jihoamerické melodie doprovázené hrou na kytaru mě udržely při vědomí. Je fajn, že můžeme každý den slyšet jiného kazatele, navíc z různých koutů Země. Při jídle sedáváme s otcem Benediktem často spolu, a máme tak možnost s jistými bratry prohovořit některá témata týkající se naší provincie. Jindy si každý z nás vybere s kým chce sedět. Dnes ráno jsem seděl s bratrem ze Šalamounových ostrovů a bylo to náramně zajímavé. Šalamounovy ostrovy a Papua-Nová Guinea patří pod australskou provincii. Šalamounovy ostrovy je země s mnoha ostrovy a dominikáni také jeden vlastní. Má velikost 1 × 0,5 km a tak se dá za hodinu obejít. Bratři tam mají noviciát, a sestry klášter. Když jsem se ptal, jak je to s koupáním, zda tam třeba nejsou v moři žraloci, tak ten dobrý bratr (už spíše stařík a pěkně černý) odpověděl, že je to bezpečné. Snad jenom 2-3 lidi za rok jsou napadeni, ale to se týká domorodců, kteří chodí k řekám, ve kterých jsou krokodýli. Takže celkem pohoda. Horší je to s malárií. Ptal jsem se co tam lidi jí, ale nerozuměl jsem odpovědi, pochopil jsem jen, že jí hodně ryb.

Celé dopoledne jsme jednali v plénu. Na řadu přišla nejprve španělská sekce Sequela Christi, kterou náš (od té chvíle slavný) otec Benedikt smetl z jednacího stolu před pár dny. Napodruhé text prošel. Dále se probíraly doplňky do jednotlivých komisí a byl schválen rozpočet generální kapituly. Celkem vzato stála míň než se čekalo a méně než kapitula v Providence před 9 léty. Na závěr byl schválen úvod k aktům kapituly. Co je trochu nepříjemné je fakt, že se na poslední chvíli objevili sběratelé podpisů k různým peticím, které ještě mají být projednávány. Působí to trochu chaoticky a partyzánsky.

Neděle (19.9.) po ranní mši svaté jsme se otec Benedikt a já (Mikuláš) vydali na cestu k moři. Jeli jsme do Ostie, přičemž jsme vystřídali bus, vlak i metro. Celé odpoledne jsme se slunili a koupali v moři. Byly sice velké vlny a tak se nedalo plavat, ale i tak to bylo výborné. V noci jsem měl pocit, že ležím v řeřavém uhlí, navíc tváří dolů.

Pondělí (20.9.) dopoledne i odpoledne byly na programu dne úpravy LCO. Vcelku se jedná o úpravy zjednodušující celý proces přijímání úprav LCO a o úpravy týkající se plánovaného zrušení generálních vikariátů. Kolem vikariátů sice byla diskuze, ale všem bylo jasné, že teď už nezbývá než to schválit (každý už má letenku na zpět koupenou). Musím říci, že ty tři týdny byly pro mne velice obohacující. Mohl jsem vidět a slyšet dominikány z celého světa. Všechny nás spojuje nadšení pro následování Krista v hlásání Božího slova. Přestože nebyl na všechny otázky shodný názor, panovala při jednáních bratrská atmosféra. Při osobních rozhovorech jsem mohl zblízka poznat jednotlivé bratry a trochu se dozvědět o životě v jejich provinciích. Bohu díky za celou kapitulu. Ať i nadále svatý Dominik provází přímluvou svůj řád.

20. 9. 2010, Řím, fr. Mikuláš Buzický OP


Zprávy z generální kapituly (6) 16. - 17. 9. 2010

Pokračování třetího týdne kapituly bylo vyplněno jednáními ve velkém sále za přítomnosti všech kapitulářů. Ve čtvrtek dopoledne (16. 9.) přestavila své návrhy anglofonní komise pro řízení. Navržená a po diskuzích přijatá rozhodnutí budou mít v blízké budoucnosti významný dopad na život řádu. Kapitula započala proces, díky němuž se má do roku 2016 zjednodušit a zpřehlednit organizační struktura řádu. Především oblastech, které byly dříve misiemi, v současnosti existuje množství regionálních či generálních vikariátů založených různými provinciemi. Jejich smyslem bylo co nejrychlejší usazení řádu v těchto oblastech a vytvoření samostatných provincií. Čas ovšem ukázal, že výrazná podpora silnějších provincií musí být dlouhodobější, než se snad dříve myslelo. Proto se tyto vikariáty buď skutečně osamostatní, pokud jsou dostatečně rozvinuté, anebo přejdou jako provinční vikariáty pod správu některé z provincií, která jim bude schopna poskytnout potřebnou podporu. Smyslem těchto změn je zvláště to, aby organizační struktury pomáhaly při plnění kazatelského poslání řádu a ne mu bránily. Je-li struktura příliš rozdrobená, odčerpává bratřím mnoho sil na administrativní práce.

Odpolední čas kapitulářům vyplnila diskuze nad společným prologem celých akt. Jedná se o další novinku této kapituly. Hned na začátku totiž kapitula rozhodla, že úvodní část - prolog - nebude u každé tematické kapitoly akt zvlášť, jak tomu bývalo doposud, ale že bude jediný prolog, který lépe vyjádří zaměření kapituly a poskytne ucelený a myšlenkově propracovanější text. Prolog byl připraven na základě dílčích návrhů, které dodaly jednotlivé kapitulní komise. Diskuze nad návrhem prologu byla nesmírně zajímavá a obohacující. Aktivně se ní zapojila téměř polovina všech kapitulářů.

Na závěr odpolední části představily provincie své nabídky míst pro konání příští provinční kapituly. Čtyři provincie vyjádřily ochotu tuto kapitulu připravit: Argentina, Chorvatsko, severní Itálie a province Sv. růžence ve Španělsku. Bratry nejvíce zaujala nabídka chorvatské provincie. Bylo tedy odhlasováno, že kapitula definitorů v roce 2013 se bude konat u vod Jaderského moře buď v Dubrovníku, nebo v Bolu na ostrově Brač.

Na pátek 17. 9. Připadlo projednávání výsledků práce komise pro službu slova. Komise měla dvě části: hispanofonní a anglofonní. Obě komise připravily jediný dokument, ve kterém se však střídaly pasáže jak ve španělštině, tak v angličtině. Jak napovídá už název, kapitola se zabývá různými aspekty kázání v dnešní době. Část odpoledne byla vyhrazena pro práci v komisích, pokud jim ještě něco zbývalo na dopracování.

Společné jídlo neslouží jen k doplnění potřebných sil, ale je také cennou příležitostí k setkání s bratry z celého světa. Někdy jde o spíše náhodná setkání, jindy o naplánované rozpravy. Využili jsme s fr. Mikulášem těchto okamžiků, abychom pohovořili s různými bratry o možnostech, jak rozvinout vzájemné kontakty a případnou spolupráci, která by pro naši malou provincii mohla být obohacením a rozšířením obzorů.

Římě, 20. září 2010. Fr. Benedikt Mohelník OP


Zprávy z generální kapituly (5) 13. - 15. 9. 2010

Po příjemně strávené neděli, kterou většina kapitulářů využila k výpravě do centra Říma, jsme se v pondělí ráno zase vrátili do jednacího sálu. Na programu byla kapitola o ekonomických záležitostech. Odpolední setkání bylo vyhrazeno pro návrhy vzešlé z frankofonní komise "Sequela Christi", ve které byli zapojeni fr. Mikuláš Buzický a fr. Benedikt Mohelník. Druhá část komise byla složená ze španělsky mluvících. Frankofonní části byly svěřeny k projednání některé dílčí otázky týkající se řeholního života, především liturgické modlitby, observancí a růžencového apoštolátu.

Na úterý 14. září připadl svátek Povýšení sv. Kříže. Ranní mše sv. byla tentokrát ve španělštině, předchozí den v angličtině a následující ve francouzštině. Střídání živých jazyků při liturgii je téměř pravidelné. Pojítkem jsou latinské části ordinária, které zaznívají skoro každý den, a pravidelný zpěv Salve Regina a O lumen Ecclesiae po nešporách. Čas určený pro společná jednání byl dopoledne a také v první části odpoledne vyplněn tématem studia.

Ve druhé části odpoledne jsme uvítali čtveřici vzácných hostí. Byli jimi bratři, kteří pracují pro dobro universální církve v různých službách Svatého stolce. Jako prvního Magistr řádu přivítal kardinála George Cottiera OP, bývalého papežského teologa. Tento úkol tradičně zastávají právě dominikáni. Otec Cottier vybízel kapitulu, aby stále znovu hledala odpověď na otázku, co znamená "misie" v dnešní době. V nejbližší době vyjde kniha rozhovorů s kardinálem a jeho úvahy. Jako druhý se ujal slova arcibiskup Augustine Di Noia OP, sekretář Kongregace pro bohoslužbu a svátosti. Bratřím kladl na srdce, aby nezapomínali propojovat kázání s liturgií a liturgickým rokem. Dominikánské kázání má být podle otce Di Noia mystagogické, tzn., že má uvádět do Božího tajemství, které se projevuje v dějinách spása a ve svátostech zvlášť. Potom kapitulářů představil svou práci arcibiskup Jean-Louis Bruguès OP, sekretář Kongregace pro katolickou výchovu. Mluvil o naléhavosti vzdělání, na které mají všichni lidé nárok na základě spravedlnosti. Poukázal také na některé obtíže, na které naráží katolické školství, a školství obecně, v dnešní době. Otce Bruguès OP někteří z vás znají z Olomouce, kde letos v červenci udělil kněžské svěcení fr. Lukáši Fošumovi OP. Jako čtvrtý se na kapituláře obrátil fr. Wojciech Giertych OP, současný papežský teolog. Připomenul bratřím, že oporou duchovního života dominikána je studium a náročný společný život. Také Otec Giertych naši provincii v minulosti několikrát navštívil. Všichni pozvaní vyjadřovali spontánní radost ze společenství bratří shromážděných na kapitule z celého světa.

Modlitba nešpor měla v tento den překvapivé vyvrcholení. Byly totiž zakončeny dramaticky pojatým kázáním připomínajícím misijní působení dominikánů ze Salamanky na ostrově Hispaniola od roku 1510. Bratři se brzy dostali do sporů se španělskými Conquistadores, kteří zotročovali místní obyvatelstvo. Slavné kázání fr. Antonio de Montesinos OP v roce 1511 bylo zlomovým okamžikem a počátkem boje za lidská práva.

Středa 15. září byla dnem, kdy bratři pěstovali trpělivost v jednacím sále a prohlubovali vyseděné důlky v zelených sklápěcích křeslech velkého sálu. Na programu bylo téma řízení řádu. Část odpoledne bylo vyplněno probíráním španělské části komise "Sequela Christi" se zaměřením na společný život. Alespoň malým rozptýlením při jinak poměrně monotónním jednání je manipulace s hlasovacím zařízením. Na začátku každého jednání je nutné provést kontrolu funkčnosti hlasovacích "mašinek" a přítomnosti bratří. Ze stále znovu opakovaných pokynů generálního sekretáře, který hlasování řídí, pronášených ve zpěvné italštině se postupně staly oblíbené "hlášky". Bratři je ke všeobecnému veselí úspěšně parodují…

V Římě, 16. září 2010. Fr. Benedikt Mohelník OP


Zprávy z generální kapituly (4) 10. - 12. 9. 2010

Čtvrtek (8.9.): dopoledne jsme ještě jednali v naší komisi Sequela Cristi, odpoledne jsme se sešli jen ke krátkému zhodnocení našeho příspěvku do úvodu akt kapituly, který laskavě připravili sekretáři naší komise.

Pátek (10.9.): dopoledne v 11. hod bylo zahájeno plenární zasedání kapituly, na kterém přednesl svou zprávu syndik Řádu, otec José Bernardo Vallejo Molina OP. Bylo to celé překvapivě přehledné, číslíčka byla v různých barvách, červené, modré, zelené a černé. Celé to na mě udělalo dobrý dojem, syndik mluvil rázně a přesvědčivě a sklidil potlesk. Já bohužel nemohu posoudit obsah zprávy. Celkem bych řekl, že nejsme nijak bohatí, peněz na rozdávání moc není, silnější musí pomáhat slabším, však to znáte. Co se týká konkrétních pokynů pro našeho syndika, nechám na něm, aby nahlédl do akt kapituly. Později odpoledne jsme jednali v naší komisi a závěr odpoledne patřil prvnímu plenárnímu projednávání závěrů komise pro formaci. Popravdě řečeno, ještě úplně nerozumím procesu schvalování. Jednoduše řečeno: president komise čte článek a za článkem a je k tomu diskuse (v sále je 127 vokálů!!!). Nejprve je možno žádat vysvětlení, je možno vyjádřit jiné mínění atd. Pak je čas na návrhy změny. O všem se hlasuje...

Sobota (11.9) dopoledne byla zpráva našeho stálého delegáta v OSN fr. Oliviera Poquillon OP. Bylo to skvělé, naše zastoupení má smysl, ukázal nám několik příkladů (nespravedlivá síla volebního hlasu žen křesťanek proti mužům muslimům tuším v Pakistánu, nezávislost Východního Timoru). Má to smysl, může to pomoci v boji proti nespravedlivému zákonodárství a nespravedlivým státním rozhodnutím (u nás by to mohlo být např. "sexuální výchova na školách"...), v situacích přírodních katastrof, při ochraně dětských práv... Kontakt: contact@un.op.org; http.//un.op.org. Na facebooku: Dominican network.

V dalším programu pak komise pro řízení představila problematiku vikariátů. V podstatě jde o to posílit dominikánský způsob života, kterému se nedaří v malých komunitách (zvláště v misiích). Více snad později, ještě se o tom bude jednat.

Odpoledne se pak dokončilo projednávání závěrů komise pro formaci. Vcelku vzato nic nového (kdo chce, může se o tom přesvědčit v aktech).

Neděle (12.9.) Bohu díky, konečně den odpočinku. Ráno jsme odsloužili (Benedikt a Mikuláš) společně s fr. Máté Barnou mši svatou a vyrazili do města (Říma). Benedikt a Máté jeli navštívit Mons. Jean-Loius Bruguèse, byli totiž pozváni na oběd. Já jsem jel ke svatému Petru (kam jinam), prohlédl si pěkně v klidu kostel a pak už jsem jen čekal na Angelus. Přenos byl z Castel Gandolfo, ale požehnání platí a tak jsem s chutí spěchal na český Velehrad. Cestou jsem potkal naše olomoucké poutníky. Po obědě jela většina poutníků k moři a já s nimi. A tak neděle proběhla velice příjemně (alespoň pro mě).

V Římě, 12. září 2010. Fr. Mikuláš Buzický OP


Zprávy z generální kapituly (3) 6. - 9. 9. 2010

Pondělkem (6.9.) začal nový pracovní týden kapituly, i když ten předchozí jaksi postrádal víkend a tudíž i den odpočinku. Hned po ranní mši, která byla naštěstí až v 9. hodin, a při níž výborně kázal otec Gilbert Narcisse, jsme se sešli celá kapitula v jednacím sále. Nový magistr Řádu nám vysvětlil následující krok: jednání komisí by mělo přinést hned následující den, tedy v úterý večer, své první konkrétní výsledky v podobě témat, nad kterými se bude zamýšlet každá komise. Vyzval nás k intenzivní práci a s tím jsme se rozešli. Celé pondělí a úterý jsme jednali v naší komisi Sequela Christi: zaprvé je třeba projednat petice, které byly přiděleny naší komisi, dále se máme vyjádřit ke zprávě magistra Řádu, a to především k bodům, které se týkají naší komise a nakonec je vlastně možnost pojednat o čemkoli, co spadá do tématu Sequela Christi.

V úterý (7.9.) v 17:30 se sešla celá kapitula a presidenti všech komisí (některé jsou dvojjazyčné) informovali kapituláře o projednávaných tématech a taktice vlastní práce (mnohé komise se ještě rozdělily na podkomise, aby se práce vůbec dala zvládnout). Jen zhruba: naše komise jedná o řadě otázek spojených s liturgií jako jsou např: zda musíme nosit albu při mši, co se modlit v konventě společně, zda znovu zavést dominikánský ritus mše svaté, atd.; dále otázky spíše společného života jako např: silencium, hábit, klauzura; a konečně i otázky řízení řádu, jako např. nezbytnost konventních kapitul atd.

Ve středu (8.9.) jsme celý den jednali v komisích a jedinou zajímavostí, a to důležitou, bylo, že odpoledne zapršelo a trochu se ochladilo. V předchozích dnech jsme totiž museli snášet nepříjemná vedra.

Ve čtvrtek (9.9.) byla řada na nás, abychom spolu s vikariátem Maďarska a Pobaltí vedli liturgii mše svaté. Otec Benedikt byl hlavním celebrantem, fr. Máté Barna kázal, fr. Jacek Szpręglewski a fr. Mikuláš Buzický byli koncelebranti. Fr. Máté ve svém kázání mluvil o milosrdenství, ke kterému jsme byli vyzváni evangeliem. Bůh je milosrdný, protože na vše hledí z perspektivy věčnosti a jeho vědění obsahuje vše, co existuje. Proto se o něm dá říci, že je Magna anima, magnanime, velkodušný. My jako dominikáni se musíme snažit si osvojit vědomosti, které nás také učiní velkodušnými a tedy i milosrdnými. Tolik fr. Maté.

V Římě, 9. září 2010. Fr. Mikuláš Buzický OP


Zprávy z generální kapituly (2) - Volba magistra řádu 4. - 5. 9. 2010

Po dlouhých rozpravách o možných kandidátech na nového magistra řádu, které zabraly celé sobotní dopoledne a také část odpoledne, začal celý sled událostí soustředěných na volbu dalšího nástupce sv. Dominika. Volba magistra řádu byla zasazena do liturgického rámce, který vytvořil z tohoto úkolu kapituly opravdovou duchovní událost.

V podvečer se všichni bratři sešli v kapli, kde už byl umístěn krásný moderní relikviář sv. Dominika. Při příležitosti 800. výročí založení prvního kláštera mnišek ho magistr řádu věnoval klášteru Panny Marie Růžencové na Monte Mario v Římě, také založenému sv. Dominikem. Relikviář je důstojnou schránkou pro poměrně velkou část světcovy lebeční kosti. Bratři shromáždění okolo svého zakladatele slavili nejprve kající bohoslužbu, během níž mnozí přistoupili ke svátosti smíření. Následovala dlouhá tichá adorace Nejsvětější svátosti zakončená modlitbou večerních chval.

Nedělní ráno, den volby, bratři zahájili mší sv. k Duchu sv. Povzbudivá slova zazněla při kázání z úst fr. Timothy Radcliffa OP. Samotná volba v kapitulním sále byla rovněž liturgickým obřadem. Po zpěvu "Ubi caritas est vera" kapituláři naslouchali naučení sv. Pavla z listu Filipanům (2, 2-7). Potom se znovu utíkali o pomoc a světlo Ducha sv. pro tak důležité rozhodnutí zpěvem hymnu "Veni, Creator Spiritus". Působivým momentem byla chvíle, kdy sekretář kapituly vyvolával jména všech kapitulářů majících právo volby a ti zvoláním "Adsum" potvrdili svou přítomnost. Jména se čtou podle pořadí vzniku provincií, díky čemuž jakoby se promítla historie řádu od jeho založení až po současnost. Úkon volby si v sobě zachovává cosi archaického, neboť se nepoužívá žádná technická pomůcka jako při hlasování. Bratři vlastní rukou napíší na lístek papíru jméno toho bratra, kterého považují za nejvhodnějšího pro úřad magistra řádu. Také sčítání se dělá ručně. Na vše tak musí být vyhrazen dostatek času. Když jeden z kandidátů získá absolutní většinu hlasů, předseda volby ho prohlásí za zvoleného magistrem řádu. Dotyčný bratr se jím však v tomto okamžiku ještě nestává. Musí odpovědět na otázku, zda volbu přijímá. Vyslovením kladné odpovědi získává řád svého nového nejvyššího představeného. V případě našeho řádu volba už nevyžaduje žádné další schválení. Svatý Otec je o rozhodnutí kapituly informován. Když fr. Bruno Cadoré OP vyřkl své "přijímám", byl odměněn dlouhým potleskem celé kapituly. Řádu se dostalo 86. nástupce sv. Dominika a znamení své jednoty. Vzápětí se však atmosféra znovu zklidnila do modlitby. Za zpěvu chvalozpěvu "Te Deum" vyšlo procesí z kapitulního sálu směrem ke kostelu. Průvod i cesta byla dlouhá, a proto bratři kantoři začali předzpěvovat ještě litanie ke všem svatým. Nový magistr řádu, doprovázený tradičně provinciály dvou nejstarších provincií řádu, tj. toulouské a španělské, uzavíral mnohačetný dvojstup synů sv. Dominika. Když fr. Bruno jako poslední vstoupil do kostela, udělal venii. Bratři se za něho modlili s vědomím duchovní přítomnosti zakladatele řádu, neboť relikviář byl tentokrát v kostele. Poté co všichni vyslechli Ježíšova slova o službě představených (Lk 22, 24-32), fr. Bruno složil slavnostní vyznání víry a přísahu věrnosti. Zpěvem "O spem miram" jsme připomněli sobě i sv. Dominiku, že nám slíbil nebeskou přímluvu a ochranu. Všichni se pak s novým magistrem pozdravili bratrským objetím.

Programu volební dne musel ustoupit i tak přísně dodržovaný zvyk, jakým je v Itálii siesta. Hned po obědě totiž všichni nastoupili do autobusů a vyrazili ke sv. Sabině, kde sídlí naše generální kurie. Hned po příjezdu na aventinský pahorek byla v bazilice pořízena oficiální fotografie 290. generální kapituly řádu s novým magistrem uprostřed. Vhod přišla následná zajímavá prohlídka konventu s výkladem stejně jako drobné občerstvení v jeho útrobách. Opravdu velkolepým zakončením celého dne, alespoň pokud jde o liturgickou stránku, byly slavnostní latinské nešpory ve starobylém chóru baziliky sv. Sabiny. Na nešpory přišli bratři ze všech římských konventů, aby společně zpívali chvály na místech, kde se modlíval už sv. Dominik a první bratři. Počet asi dvou set bratří ještě rozšířily naše sestry a členové laických sdružení. Dlouhý den uzavřelo společné setkání v zahradách konventu. Bylo připraveno i něco dobrého k snědku. Zatímco tělo doplňovalo potřebnou energii pro další práci kapituly, duch se mohl sytit impozantními pohledy na Řím zalitý měkkou září zapadajícího slunce.

Fr. Bruno Cadoré se narodil ve francouzském Le Cruseot 14. dubna 1954. Do noviciátu vstoupil v roce 1979 krátce po skončení studia medicíny. Dne 28. září 1980 složil první sliby, pak dva roky pracoval na Haiti, kde organizoval lékařskou pomoc. Poté pokračoval ve studiu filozofie a teologie. Na kněze byl vysvěcen 28. září 1986.

Zastával funkci magistra bratří studentů v konventu Lille, kde byl později také převorem. V roce 1992 získal doktorát z morální teologie. Vyučoval na Lékařské a Teologické fakultě Katolického institutu v Lille, tam byl také ředitelem Centra lékařské etiky. V lednu 2008 jej prezident Francouzské republiky jmenoval členem Národní rady pro AIDS.

Od roku 2002 byl provinciálem Francouzské provincie. Dne 5. září 2010 byl zvolen 86. nástupcem sv. Dominika na devítileté funkční období.

V Římě, 6. září 2010. Fr. Benedikt Mohelník OP


Zprávy z generální kapituly (1) 31. 8. - 3. 9. 2010

Generální kapitula se tentokrát koná v Římě, či spíše na jeho okraji v centru Salesianum. Asi 10 km vzdušnou čarou na jihovýchod od baziliky sv. Petra má kongregace salesiánů velký areál, ve kterém sídlí nejvyšší představený. Areál je schopen pohodlně přijmout i velké shromáždění jako je naše generální kapitula.

Naše provincie je na kapitule zastoupena mnou jako provinciálem a definitorem fr. Mikulášem Buzickým OP. Do Říma jsme přicestovali v úterý 31. srpna navečer. Ten den se ověřovaly listiny, které u každého účastníka dokládají, že má právo se kapituly účastnit. Ráno 1. září začala samotná kapitula mší sv. k Duchu sv. Sloužil ji a kázal při ní dosavadní magistr řádu, fr. Alfons Aspiroz Costa OP. Dopoledne se všichni kapituláři sešli v jednacím sále, kde je čekal obvyklý počáteční boj s technikou. Jednání probíhají ve třech jazycích, totiž angličtině, francouzštině a španělštině, a jen málokdo rozumí všem třem. Potřebujeme proto přijímač a sluchátka, která nás spojí s tlumočníky v kabinách. Druhou důležitou technickou pomůckou je hlasovací zařízení, bez kterého se naše řádová demokracie v moderní době neobejde. Pokus o hlasování prostým zvednutím ruky totiž nedopadl dobře. Ovládání není jen tak, a proto muselo proběhnout několik zkušebních hlasování, které prověřilo nejen správné fungování zařízení, ale také trpělivost kapitulářů. Obstálo obojí.

Po obědě jsme naslouchali zprávě magistra o stavu řádu, ve které fr. Carlos hodnotí uplynulých devět let své služby a na základě své zkušenosti a dobré znalosti skutečně celého řádu navrhuje orientační body pro začínající kapitulu. Svou zprávu zakončil magistr řádu tím, že před celým shromážděním udělal vénii. První den byl uzavřen společnou modlitbou nešpor, jak tomu ostatně bude každý den. Společná setkání u stolu jsou vítanými příležitostmi k seznámení se s bratry z celého světa a k obohacujícím přátelským rozhovorům.

Druhý den začal setkáními ve skupinách rozdělených podle jazyků. Fr. Mikuláš je, stejně jako já, přiřazen k francouzsky mluvící skupině. Naším úkolem bylo vrátit se k zprávě magistra řádu a pokusit se stanovit hlavní témata jednání kapituly. V závěru dopoledne se znovu sešli všichni kapituláři, aby dali dohromady výsledky z jednotlivých skupin. Odpoledne se poprvé setkaly pracovní komise. Oba zástupci naší provincie náležíme ke skupině, která nese název "De Sequela Christi" (následování Krista) a bude se zabývat všemi otázkami souvisejícími s řeholním životem. Další komise se zaobírají studiem, službou slova, formací, řízením řádu, konstitucemi a ekonomickými otázkami. V komisích pracuje všech 127 kapitulářů a několik pozvaných hostů, mezi nimiž nechybí mnišky či dominikánští laici.

Druhá část odpoledne byla vyhrazena přípravě jednoho z nejdůležitějších úkolů této kapituly, jímž je volba nového magistra řádu. O možných kandidátech se mluvilo také během následujícího dne. Rozpravy probíhají v různých skupinách. Nejprve se bratři setkali podle jazyka, kterým na kapitule hovoří. Následovalo setkání podle regionů a nakonec v pracovních komisích. Všechny tyto debaty vedly k vytipování několika bratří, kteří by toto oficium mohli zastávat. Páteční večer byl věnován setkáním těchto bratří s ostatními kapituláři v jazykových skupinách. Možní kandidáti se představovali a bratři jim kladli nejrůznější otázky. V rámci kapituly neprobíhá nic, co by se podobalo volebním kampaním, jak je známe z bojů o poslanecká či jiná taková křesla. Ze všech rozprav je cítit upřímná snaha zúčastněných o nalezení opravdu nejlepšího nástupce sv. Dominika ve vedení řádu kazatelů. Pravidla kapituly vyžadují zachovat přísné mlčení o jménech bratří, které si kapituláři vybrali. Ani hosté kapituly se těchto setkání neúčastní. Určitě byste také rádi věděli, o kom se mluví…

Sobotní dopoledne zabere tzv. tractatus. Do jednacího sálu se opět sejdou všichni kapituláři, aby společně rozmlouvali o vlastnostech a zkušenostech, které by nový magistr měl mít, a samozřejmě budou bedlivě naslouchat vytipovaným kandidátům. I když se během předchozích rozmluv výběr zúžil na několik jmen, může každý z kapitulářů zcela svobodně navrhnout dalšího kandidáta. Odpoledne se bratři sejdou ke společné modlitbě, při níž bude příležitost ke svátosti smíření a adoraci Nejsv. svátosti.

Samotná volba 87. magistra řádu proběhne v neděli dopoledne. Bude zahájena mší sv. k Duchu sv., kterou bude sloužit předchůdce fr. Carlose, fr. Timothy Radcliffe OP. Výsledek volby se dozví nejprve Svatý Otec a potom všichni ostatní.

Věřím celá dominikánská rodina v naší provincii provází tento důležitý okamžik života řádu svou vytrvalou modlitbou.

V Římě, 3. září 2010. Fr. Benedikt Mohelník OP

 


  • aktuality na webu Generální kapituly
  • Nový generál Řádu - Bruno Cadoré