Dopis o. Jarosława z 22. prosince je vánočně laděný, pojednává o sporech o slavení Vánoc v době války, pomoci v okolí Chersonu, úspěšné operaci jednoho chlapce a o ukrajinských koledách včetně jedné, která jakoby byla připravená pro tuto dobu.
V dopise ze 3. prosince o. Jarosław píše o cestách s pomocí do nedávno osvobozených oblastí, o setkání s jedním vojákem, o problémech způsobených ruským ostřelováním a o světlech naděje uprostřed tmy a výpadků proudu.
Dopis o. Jarosława Krawce z 15. listopadu pojednává o pomoci nedávno osvobozeným oblastem, filmovém festivalu v Kyjevě a modlitbách za Putina.
Provinční vikář ukrajinských dominikánů, o. Jarosław Krawiec, 31. října napsal další dopis, tentokrát o těžkých i humorných důsledcích výpadků proudu, humanitární pomoci, novém studijním programu vedeném kyjevskými dominikány a o pohledech ukrajinských bratří na válku, včetně dobra vytěženého z této příležitosti.
Se zpožděním přinášíme další dopis od provinčního vikáře ukrajinských dominikánů, o. Jarosława Krawce, z 10. října. Tentokrát píše o nové sérii ruských raketových útoků, pouti do Lurd, vyznamenáních pro Dům sv. Martina ve Fastivu a pomoci na nově osvobozených územích.
V dopise z 18. srpna, den po oslavě sv. Hyacinta v dominikánském řádu a zvlášť v polské provincii, je řeč o tomto svatém a o nedávné cestě o. Jarosława z Varšavy do Kyjeva přes Lvov a Fastiv.
Situace v Kyjevě se výrazně uklidnila, i proto o. Jarosław Krawiec dlouho nepsal. Pořád však má co říci. 26.7. píše mimo jiné o svém pobytu v nemocnici po boku raněných vojáků.
Po delší době, 27. června, o. Jarosław Krawiec píše o návštěvě o. Alaina, socia magistra řádu dominikánů, a o raketových útocích narušujících návrat Ukrajinců do normálního života. Tón je trochu temnější než obvykle, ale ani zde nechybějí znamení naděje.
Dopis o. Jarosława Krawce z 11. června popisuje každodenní život ve stínu války, ale i změny v klášteře v Chmelnickém a jeden příběh hrdinství z okupace Boroďanky.
29. května o. Jarosław Krawiec píše nejen o pomoci na válkou zasaženém venkově a o jedné z prvních mší otce Igora, ale hlavně o návratu dominikánů (nebo spíš jednoho dominikána) do Charkova.
Dopis o. Jarosława Krawce z 22. května se věnuje hlavně drobným radostem, ztraceným a aspoň částečně znovu nalézaným. A také každodennímu hrdinství těch, kteří pomáhají tuto ztracenou obyčejnost obnovovat.
V dalším dopise, tentokrát z 11. května, si o. Jarosław všímá obnovy Ukrajiny a ještě jednou se vrací k sobotnímu svěcení o. Igora.
Provinční vikář ukrajinských dominikánů, o. Jarosław Krawiec, od předvečeru války až do 8. dubna psal dopisy o životě na Ukrajině. Po velikonočním pobytu mimo Ukrajinu a s ním spojené pauze začíná s novou sérií. Tentokrát je řeč o jeho návratu, návštěvě vesnic poznamenaných okupací, a blížícím se kněžským svěcením bratra Igora.
Dopisy od provinčního vikáře dominikánského vikariátu Ukrajiny Jarosława Krawce jsme začali překládat počínaje tím z pátku 4. března. Protože tento seriál začal již v předvečer invaze, pro doplnění přidáváme výtah z dopisů předcházejících začátku systematických překladů.
O. Jarosław Krawiec v přinejmenším na delší dobu posledním dopise z Ukrajiny (z pátku 8. dubna) vypráví o návštěvě několika klášterů na západní Ukrajině.
Tentokrát, v dopise z úterý 5. dubna, si o. Jarosław Krawiec všímá témat blízkých tomu, co známe ze zpráv…
Série dopisů od o. Jarosława pokračuje. 2. dubna přináší novinky z různých částí Ukrajiny, včetně Podkarpatské Rusi.
Do Kyjeva se vrací život! Dopis o. Jarosława Krawce ze středy 30. března o tom píše prozaicky i poeticky…
Jarosław Krawiec v dalším ze série dopisů z Ukrajiny vzpomíná hlavně na zasvěcení Ruska a Ukrajiny Panně Marii.
Přinášíme překlad dalšího z dopisů od představeného ukrajinských dominikánů Jarosława Krawce, konkrétně toho z 22. března. Vydejme se s o. Jarosławem na procházku po Kyjevě…
Dopis o. Jarosława z 22. prosince je vánočně laděný, pojednává o sporech o slavení Vánoc v době války, pomoci v okolí Chersonu, úspěšné operaci jednoho chlapce a o ukrajinských koledách včetně jedné, která jakoby byla připravená pro tuto dobu.
Dopis o. Jarosława Krawce z 15. listopadu pojednává o pomoci nedávno osvobozeným oblastem, filmovém festivalu v Kyjevě a modlitbách za Putina.
Se zpožděním přinášíme další dopis od provinčního vikáře ukrajinských dominikánů, o. Jarosława Krawce, z 10. října. Tentokrát píše o nové sérii ruských raketových útoků, pouti do Lurd, vyznamenáních pro Dům sv. Martina ve Fastivu a pomoci na nově osvobozených územích.
Situace v Kyjevě se výrazně uklidnila, i proto o. Jarosław Krawiec dlouho nepsal. Pořád však má co říci. 26.7. píše mimo jiné o svém pobytu v nemocnici po boku raněných vojáků.
Dopis o. Jarosława Krawce z 11. června popisuje každodenní život ve stínu války, ale i změny v klášteře v Chmelnickém a jeden příběh hrdinství z okupace Boroďanky.
Dopis o. Jarosława Krawce z 22. května se věnuje hlavně drobným radostem, ztraceným a aspoň částečně znovu nalézaným. A také každodennímu hrdinství těch, kteří pomáhají tuto ztracenou obyčejnost obnovovat.
Provinční vikář ukrajinských dominikánů, o. Jarosław Krawiec, od předvečeru války až do 8. dubna psal dopisy o životě na Ukrajině. Po velikonočním pobytu mimo Ukrajinu a s ním spojené pauze začíná s novou sérií. Tentokrát je řeč o jeho návratu, návštěvě vesnic poznamenaných okupací, a blížícím se kněžským svěcením bratra Igora.
O. Jarosław Krawiec v přinejmenším na delší dobu posledním dopise z Ukrajiny (z pátku 8. dubna) vypráví o návštěvě několika klášterů na západní Ukrajině.
Série dopisů od o. Jarosława pokračuje. 2. dubna přináší novinky z různých částí Ukrajiny, včetně Podkarpatské Rusi.
Jarosław Krawiec v dalším ze série dopisů z Ukrajiny vzpomíná hlavně na zasvěcení Ruska a Ukrajiny Panně Marii.
V dopise ze 3. prosince o. Jarosław píše o cestách s pomocí do nedávno osvobozených oblastí, o setkání s jedním vojákem, o problémech způsobených ruským ostřelováním a o světlech naděje uprostřed tmy a výpadků proudu.
Provinční vikář ukrajinských dominikánů, o. Jarosław Krawiec, 31. října napsal další dopis, tentokrát o těžkých i humorných důsledcích výpadků proudu, humanitární pomoci, novém studijním programu vedeném kyjevskými dominikány a o pohledech ukrajinských bratří na válku, včetně dobra vytěženého z této příležitosti.
V dopise z 18. srpna, den po oslavě sv. Hyacinta v dominikánském řádu a zvlášť v polské provincii, je řeč o tomto svatém a o nedávné cestě o. Jarosława z Varšavy do Kyjeva přes Lvov a Fastiv.
Po delší době, 27. června, o. Jarosław Krawiec píše o návštěvě o. Alaina, socia magistra řádu dominikánů, a o raketových útocích narušujících návrat Ukrajinců do normálního života. Tón je trochu temnější než obvykle, ale ani zde nechybějí znamení naděje.
29. května o. Jarosław Krawiec píše nejen o pomoci na válkou zasaženém venkově a o jedné z prvních mší otce Igora, ale hlavně o návratu dominikánů (nebo spíš jednoho dominikána) do Charkova.
V dalším dopise, tentokrát z 11. května, si o. Jarosław všímá obnovy Ukrajiny a ještě jednou se vrací k sobotnímu svěcení o. Igora.
Dopisy od provinčního vikáře dominikánského vikariátu Ukrajiny Jarosława Krawce jsme začali překládat počínaje tím z pátku 4. března. Protože tento seriál začal již v předvečer invaze, pro doplnění přidáváme výtah z dopisů předcházejících začátku systematických překladů.
Tentokrát, v dopise z úterý 5. dubna, si o. Jarosław Krawiec všímá témat blízkých tomu, co známe ze zpráv…
Do Kyjeva se vrací život! Dopis o. Jarosława Krawce ze středy 30. března o tom píše prozaicky i poeticky…
Přinášíme překlad dalšího z dopisů od představeného ukrajinských dominikánů Jarosława Krawce, konkrétně toho z 22. března. Vydejme se s o. Jarosławem na procházku po Kyjevě…