Dobrý den, bratře Michale, zdravím vás do Prahy! Chtěla bych s vámi udělat rozhovor, ale vůbec se neznáme, představíte se nám prosím?
Dobrý den! Jmenuji se Michał Murzyn, pocházím ze severovýchodního Polska a do řádu jsem vstoupil v roce 2002. Před vstupem do řádu jsem absolvoval studium práv na Varšavské univerzitě a pracoval ve svém oboru. Kněžské svěcení jsem přijal v roce 2009. Je mi 52 let.
Jste v Praze už podruhé. Jaký máte k tomuto městu vztah dnes – a v čem je jiný než při prvním pobytu?
Jsem poprvé natrvalo v Praze. Mnohokrát jsem však byl v Praze jako turista nebo na návštěvě u bratrů.
Kde všude jste působil v Polsku a v zahraničí? Co z těchto zkušeností si nesete do současné služby?
Pracoval jsem v několika městech v Polsku, kde jsem se nejčastěji věnoval pastoraci studentů a malých společenství. Pracoval jsem také v Rusku. Práce se studenty i v malých komunitách mi dala zkušenost osobního kontaktu s lidmi, radost z budování skutečných komunit a schopnost přizpůsobovat se měnícím se potřebám lidí.
Nějaký čas jste strávil i v Petrohradu. Jak dlouho jste tam žil a jaká byla vaše zkušenost s místními lidmi?
Moje práce v Rusku trvala jen jeden rok. Ale bylo to asi moje nejintenzivnější období hlásání Ježíše Krista. Zkušenost s církví mnoha národností a kultur, ekumenické kontakty, pro mě nová náboženská citlivost.
Jak byste popsal spiritualitu, kterou jste tam zažil? V čem se lišila od Polska nebo Česka?
To nelze jednoduše popsat. Duchovnost lidí žijících v Rusku je nesmírně bohatá, protože tam žije mnoho národností, kultur, ale také vyznání, jak křesťané, tak i různé náboženství a lidé, kteří se nehlásí k žádnému náboženství. Nicméně to, co spojuje zkušenosti lidí žijících v Rusku, stejně jako v Polsku nebo v České republice, je touha poznat Boha.
Jak byste bez idealizace popsal dnešní pražskou polskou farnost?
Polská farní komunita je malá skupina 150–200 lidí z přibližně 5 000 Poláků, kteří žijí v Praze a okolí. Farnost tvoří především mladí lidé ve věku 30–45 let. V současné době je specifikem naší farnosti to, že většina farníků žije v Praze krátkodobě, tj. několik měsíců až 2–3 roky. Na rozdíl od devadesátých let tvoří polskou farnost především lidé s vysokoškolským vzděláním, drtivá většina našich farníků má vysokoškolské vzdělání, mezi nimi jsou zaměstnanci České akademie věd nebo výzkumných ústavů. Převážná většina farníků se zapojuje do společného prožívání nedělních mší svatých a setkání spojených s přijímáním svátostí. Existuje také malá skupina několika osob, která již téměř 3 roky tvoří formační a modlitební skupinu. Tříletý formační program zahrnuje čtení synoptických evangelií a úvod do teologických nauk.
Je farnost u sv. Jiljí jediným místem v Praze, kde se Poláci pravidelně scházejí na mši, nebo existují i jiná živá společenství?
Poláci jsou také zapojeni do života farnosti v místě svého bydliště a v různých náboženských skupinách. Setkat se s nimi lze v mnoha kostelech a skupinách v Praze.
Proč se polská komunita historicky usadila právě u sv. Jiljí? Jak se polská farnost v Praze vyvíjela?
Počátky polské komunity u kostela svatého Idziego jsou spojeny s činností bratří z polské provincie, kteří po sametové revoluci přijeli do České republiky, aby pomohli obnovit komunitu a strukturu řádu na území Čech. Vzhledem k tomu, že v Praze a okolí pobývali Poláci, byli přijati pod ochranu bratry, kteří přijeli z Polska. Zpočátku se jednalo hlavně o komunitu složenou z dělníků, kteří měli pracovní smlouvy v České republice. Postupem času, a zejména po vstupu Polska a České republiky do Evropské unie, se struktura farnosti začala výrazně měnit. V posledních letech se jedná především o osoby, které přijíždějí do České republiky v rámci své profesní kariéry, často se jedná o manažery nebo osoby odpovědné v mezinárodních společnostech. Pak také z osobních důvodů, kdy se nejčastěji jedná o smíšené manželské páry Poláků a Čechů.
Zeptám se úplně laicky: pod koho dnes vlastně spadáte? Řídíte se převorem v Praze, nebo patříte pod polskou dominikánskou provincii?
Mým přímým nadřízeným je samozřejmě převor pražského kláštera. Status mé přítomnosti v Praze podrobně upravuje smlouva mezi polskou a českou provincií dominikánů.
Děkuji za rozhovor. Nela Cukrová