AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


BIALECKA, Kolumba Marie, zakladatelka kongregace.



Matka Kolumba, křestním jménem Rozálie, se narodila 13. srpna 1838 ve vesnici Janiszczach nedaleko Podkamienia. Ve svých dvanácti letech složila po přijetí svátosti biřmování soukromý slib, že vstoupí do kláštera. Studovala na střední škole sester Sacré-Coeur ve Lwově. Na radu magistra řádu Vincence Jandela, který právě tehdy přijel z Říma do tehdejší Galicie vizitovat kláštery, odcestovala do Nancy ve Francii a tam vstoupila do kongregace sester sv. Dominika. Po prvních slibech se vrátila do Polska. Byla rozhodnutá vrátit se do Nancy složil věčné sliby, a pokud se jí nepodaří do té doby založit v Polsku kongregaci, zůstat ve Francii až do smrti. Ve spolupráci s knězem Leszczyńským začala budovat první klášter v jeho farnosti ve Wielowsi. V roce 1861 složila v Nancy sliby a vrátila se zpět do Polska. 8. srpna 1861 otevřela noviciát a sama jako magistra novicek vedla mladé sestry k Bohu. Kongregace sester dominikánek začala svou existenci. Za svůj cíl si sestry zvolily práci na oživení náboženského života u mládeže a ošetřování nemocných i postižených v jejich domácnostech. Matka Kolumba musela své kongregaci vypracovat Stanovy. Kongregace v Nancy, sama ještě mladá, založená v roce 1853 O. Jandelem a O. Bessonem, stanovy ještě vypracované neměla. První duchovní dcery Matky Kolumby složily sliby v roce 1867. O rok později získala kongregace schválení od biskupa z Przemyśla. V září 1870 byla s velkými těžkostmi dokončena stavba kláštera ve Wielowsi a řeholní život sester se tím poněkud zklidnil. Sester stále přibývalo. V roce 1876 byl vybudován druhý klášter v Bielinách a o dva roky později v Tyczyně. Pro Matku Kolumbu nastal čas tiché práce, kdy se snažila vnitřně zdokonalovat a posvěcovat sebe i své sestry. Její sestry jí velmi důvěřovaly a samy přiznávaly, že už sama přítomnost Matky v nich zapalovala oheň k modlitbě. Matka Kolumba byla taktní, jemná, rozumná, ale současně rozhodná a přísná, když to vyžadovalo společné dobro. 17. ledna 1885 se ještě vydala do Říma, aby dosáhla schválení kongregace. V květnu se vrátila s očekávaným schválením od Svatého stolce. Cítila, že její poslání se končí. Zdravotní stav se stále zhoršoval. Zemřela 18. března 1887 ve Wielowsi. V Římě probíhá její beatifikační proces.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.