AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dokumenty

Řehole sv. Augustina

LCO

Generální kapituly

Statuty

Dopisy magistra řádu

Další dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Provinční rozvrh studia

Text ve znění po schválení akt provinční kapituly z r. 2006

OBSAH

  • Úvod
  • I. Plán institučního studia
  • II. Doplňkové studium
  • III. Stálé studium
  • IV. Uspořádání studia
  • V. Studenti Generálního studia
  • VI. Zkoušky
  • VII. Hospodaření
  • Příloha 1: Tematické okruhy studia k lektorátu teologie
  • Příloha 2: Praktické pokyny pro zájemce o řádový lektorát

    Úvod

    1. Generální studium Řádu bratří kazatelů (dominikánů) – a jeho Institut svatého Tomáše Akvinského (IST) – v Olomouci (dále jen „GS“) bezprostředně spolupracuje s Cyrilometodějskou teologickou fakultou UP v Olomouci. Posluchači institučního studia na Generálním studiu, pokud regent studia v jednotlivém případě nerozhodne jinak, jsou na této fakultě zapsáni na řádné denní studium. Jednotlivé případy se rozhodují individuálně, mimo jiné denním a též externím a mimořádným studiem na jiné vysoké škole katolického teologického směru a výjimečně též individuálním studiem a zkouškami na Generálním studiu.

    2. Generální studium plní tyto úkoly:
    a) studentům institučního studia zapsaným k řádnému dennímu studiu na Cyrilometodějské teologické fakultě na UP v Olomouci doplňuje vzdělání dle Ratio studiorum generalis (RSG) v oblastech specifikovaných v tomto Provinčním rozvrhu studia. Děje se to přednáškami, semináři a konzultacemi. Výsledky studia těchto doplňkových Tematických okruhů se podle rozhodnutí regenta studia ověřují zkouškami;
    b) poskytuje řádovým kněžím přípravu ke zkoušce opravňující zpovídat a zkouší je;
    c) poskytuje absolventům institučního studia přípravu ke zkoušce pro stupeň lector theologiæ a zkouší je;
    d) poskytuje další vzdělávací služby mimo rámec uvedený v bodech a) – c) různým osobám a skupinám na úrovni katechetických kurzů na základě dohody s jinými instituty zasvěceného života, sdruženími věřících nebo diecézemi.

    3. Regent studia po konzultaci s lektory a po přípravě v komisi pro intelektuální život předloží provinciálovi s radou ke schválení statut Generálního studia. O ekonomickém statutu GS pojednává kapitola VII. tohoto Rozvrhu.

    I. Plán institučního studia

    4. Plán institučního studia se shoduje se schváleným studijním plánem Cyrilometodějské teologické fakulty v Olomouci. Účast studentů na přednáškách hlavních předmětů, které určí moderátor GS, je povinná. V době institučního studia má být pro studenty hlavní záležitostí studium filosofie a teologie; moderátor GS však po konzultaci s magistrem kleriků může dovolit zapsání některých jednotlivých předmětů na jiné fakultě jako mimořádné studium. Podle eventuálního vývoje studijního plánu a podle skutečného stavu v jednotlivých oborech, zejména analogicky s přihlédnutím k č. 114 § 3 III RSG, doplňuje GS studentům dále uvedené tematické okruhy. Výběr z okruhů, rozsah a způsob prověření vědomostí navrhne pro každý akademický rok a ročník moderátor GS a předloží nejpozději na první podzimní zasedání provinční rady k projednání.

    5. Každý klerik ať stráví během svého institučního studia alespoň jeden semestr v zahraničí.

    6. Moderátor GS ve spolupráci s regentem a magistrem kleriků vypracuje rozvrh doplňkového studia pro bratry studující ve Francii (s ohledem na česká specifika, např. české dějiny) a určí zapojení do apoštolátu a praxi v konventech a domech provincie o letních prázdninách.

    7. Moderátor GS ve spolupráci s regentem a magistrem kleriků vypracuje rozvrh doplňkového studia pro bratry studující v Olomouci. Ať každý rok na začátku akademického roku zhodnotí nabídku studijního programu v oblasti filosofie a jiných důležitých předmětů na CMTF UP v Olomouci a zajistí potřebné doplňkové přednášky.

    8. Ať bratři během základní formace absolvují vhodné lekce kurzu o komunikaci (vzhledem k budoucímu apoštolátu, rozhovorům a jednání s lidmi).

    Doplňující tematické okruhy pro instituční studium

    9. Proseminář ke studiu teologie – metody individuálního vysokoškolského studia a intelektuální práce

    10. Filozofie
    a) Úvod
    Filozofie a teologie v díle sv. Tomáše Akvinského
    b) Ontologie
    Přínos sv. Tomáše k aristotelské tradici
    Analogia entis
    Přehled nauky o transcendentálních vlastnostech jsoucna
    Ontologické diference
    c) Antropologie
    Vztahy těla a duše
    Filozofická psychologie poznání
    Antropologický základ etiky ctností
    d) Dějiny filozofie
    Vývoj tomismu od 14. do 19. století
    Význační žáci sv. Tomáše ve 20. století

    11. Fundamentální teologie
    a) O Zjevení
    Preambula fidei u sv. Tomáše Akvinského
    b) O církvi
    Církev jako Boží lid nové smlouvy v díle Yves Congara

    12. Biblistika
    a) Úvod do Písma svatého
    Otázky kánonu, význam Septuaginty
    Nová pojetí inspirace
    Poměr biblické a systematické teologie
    b) Starý zákon
    Rozbor jevu proroctví ve SZ
    Deuterokanonické knihy v rozvoji SZ biblické teologie
    c) Nový zákon
    Nová pojetí vzniku evangelií
    d) Exegeze
    Exegeze a výklad v kontextu tradice
    – Pravdivost Písma sv. a literární druhy

    13. Dogmatika
    Stvoření a vědecký výklad vzniku světa a života
    Boží všemohoucnost a svoboda tvorů
    Klasický traktát De Verbo incarnato a unio hypostatica

    14. Morální teologie
    Tomášovské pojetí morální teologie
    Informace o diskutovaných otázkách morální teologie (ochrana života, sociální učení, pohlavní a manželský život)

    15. Teologie duchovního života
    Dominikánská tradice (sv. Tomáš Akvinský, sv. Kateřina Sienská, porýnská mystika, Garrigou-Lagrange)

    16. Liturgika
    Stručný přehled dějin a současnosti dominikánské liturgie

    17. Dějiny církve
    Vybrané kapitoly z dějin dominikánského řádu

    18. Pastorální teologie
    Přehled hodegetiky
    Pohled na mimofarní pastoraci
    Laický apoštolát, evangelizace, misie
    Hnutí v církvi
    Teologie kázání a homiletická praxe
    Psychologické a sociologické aspekty lidských vztahů
    Církevní administrativa
    Základy řízení (managementu)
    Základy ekonomiky farnosti, konventu a provincie

    II. Doplňkové studium

    19. Doplňkové studium po studiu institučním probíhá dvojím způsobem:
    a) na GS podle č. 2. b, c);
    b) mimo českou dominikánskou provincii:
    – doplňkové studium pro potřeby specializovaného apoštolátu;
    – pro získání licenciátu a doktorátu teologie na institucích, které k tomu mají oprávnění podle církevního práva.

    20. Pokud jde o studium mimo provincii, přednost mají instituce řádu kazatelů, ale podle možností a potřeb to mohou být i jiné vysoké školy. Ke studiu mimo provincii doporučuje regent studia a po projednání s lektory GS rozhoduje provinciál. Podmínkou pro vyslání na studium k licenciátu je zpravidla získání lektorátu teologie v řádu a dostatečná aktivní znalost jazyka (nejlépe státní jazyková zkouška), ve kterém má probíhat další studium. Přednost mají posluchači s lepším průměrem známek v institučním studiu.

    A. Plán studia ke zkoušce opravňující zpovídat

    21. Lhůta ke složení této zkoušky je dána v LCO č. 251, odložení zkoušky ze závažných důvodů může povolit provinciál. Absolventi institučního studia po kněžském svěcení se připravují individuálním opakováním látky ze stanovených tematických okruhů z literatury určené lektory GS pro dotčené obory. Lektoři poskytují individuální nebo skupinové konzultace, jejichž hlavní náplní je rozbor případů.

    22. Předepsané obory a tematické okruhy ke zkoušce pro zpovídání:
    a) morální teologie
    nauka o hříchu na pozadí nauky o ctnostech;
    těžký a všední hřích;
    vybraná speciální témata k diskutovaným morálně teologickým otázkám;
    b) hodegetika
    praktické otázky svědomí (laxnost, skrupulozita);
    mravní norma a výchova k jejímu dodržování;
    souvislosti pastorace s odborným poradenstvím
    c) církevní právo
    kánony 959 – 997, 1055 – 1165, 1311 – 1399 a 1717 – 1731.

    B. Plán studia pro stupeň lector theologiæ

    23. U řádových kněží, kteří se budou dále věnovat samostatné intelektuální práci (bádání, publikační činnost, vyučování – jako lektoři konventu) a speciálnímu apoštolátu, se nadále požaduje v české provincii získání lektorátu.

    24. Studium je individuální pod vedením lektorů GS. Lektor může též uspořádat skupinové konzultace a doporučit externí přednášky nebo semináře na jiných vysokých školách. Cílem studia je podrobnější znalost hlavních teologických oborů a příprava na samostatnou badatelskou a pedagogickou činnost. Důraz je položen na znalost solidních pramenů světové odborné literatury, na biblický a patristický základ a na metodu sv. Tomáše Akvinského.

    25. Schopnost samostatné práce se ověřuje písemnou prací na téma dohodnuté s lektorem, kterého moderátor GS pověřil jejím vedením. Práce musí čerpat z hodnotné teologické literatury. Přednost mají prvotní prameny. Nemá jít o pouhou kompilaci.

    26. Předepsané obory pro zkoušku k lektorátu:
    – úvod do díla sv. Tomáše Akvinského;
    – biblistika;
    – dogmatika;
    – morální teologie.

    27. Podrobnější informace uvádí příloha tohoto Rozvrhu studia pod názvem Tematické okruhy studia k lektorátu teologie.

    III. Stálé studium

    28. Každý bratr má právo a povinnost věnovat pravidelně určitý čas systematickému studiu v určené oblasti. Představení konventů jsou povinni vytvořit pro toto studium potřebný čas, volnost a klid. Plnění této povinnosti ať věnuje pozornost kanonická vizitace provinciála. Bratři v rámci stálého studia se zaměří na stanovené obory.

    29. Na akademický rok nebo podle potřeby i delší období stanoví regent studia s dostatečným předstihem obor, na který se studium řádových kněží a eventuálně bratří kooperátorů s teologickým vzděláním soustředí. Určený lektor GS sestaví seznam doporučené literatury s podrobnými bibliografickými údaji ve dvou okruzích: 1̊ kvalitní současné příručky v rozsahu institučního studia v různých dostupných jazycích pro zopakování látky; 2̊ literaturu rozšiřující látku nad tento rozsah s důrazem na otázky v současnosti diskutované, potřebné pro praxi. K literatuře lektor vyhotoví komentář se stručnými anotacemi a odborným hodnocením doporučených knih a článků i oznámením, kde jsou dostupné, a sylabus důležitých témat ke studiu.

    30. Stálé studium koordinuje regent studia, tematicky odpovídá za danou sezónu pověřený lektor GS a v každém konventu s ním spolupracují lektoři konventů. Pověřený lektor doplňuje individuální studium literatury vlastními přednáškami a přednáškami hostů, které zajistí. Přednášky, včetně termínů a vhodných míst, na kterých se mohou shromáždit bratří z určité oblasti, jsou součástí plánu oboru na sezónu. Stanovuje ho provinční rada na návrh regenta studií. Regent vede o průběhu studia protokolární záznam, který je k dispozici v provinčním archivu.

    31. Jednotlivé úseky studia se uzavírají kolokviem. Na nich mají bratří prokázat nabyté vědomosti.

    32. Z tohoto systému stálého studia jsou zcela vyjmuti lektoři GS a učitelé filozofie a teologie na vysokých školách teologického zaměření, dále ti, kdo v daném oboru mají lektorát, licenciát nebo doktorát, a ti, kdo jsou v dané době studenty doplňkového studia na GS nebo mimo provincii podle kapitoly II. tohoto rozvrhu, dále bratří, kteří absolvovali trienální zkoušky v rámci diecéze, a také bratří starší 60 let.

    IV. Uspořádání studia

    33. Regent studia koordinuje celou studijní aktivitu v provincii, moderátor GS řídí hospodářskou a technickou stránku GS, organizuje studium a zkoušky, dokumentuje činnost GS, řídí porady lektorů GS, pokud není přítomen regent studia.

    34. Všichni regentem navržení vyučující na Generálním studiu jsou označeni jako lektoři. Lektory jmenuje na doporučení komise pro intelektuální život provinciál po projednání s provinční radou.

    35. Na návrh regenta studia může u neteologických oborů provinciál se svou radou ustanovit jako externího lektora i osobu, o které je známo, že je schopna přednášet svůj obor, přestože nemá předepsanou kvalifikaci.

    36. Regent studia předloží provinční radě každý rok zprávu o přípravě budoucích vyučujících.

    V. Studenti Generálního studia

    37. Studenti institučního studia na GS, kteří se zapisují na řádné denní studium na katolické teologické fakulty, jsou přijímáni dvojím způsobem:
    a) Pokud má fakulta vlastní přijímací řízení, jsou k němu vysíláni všichni bratří, kteří při nástupu do noviciátu ohlásili svůj záměr studovat a provinciál s radou nerozhodli jinak, a ti, o kterých tak rozhodl dodatečně provinciál s radou.
    b) Neorganizuje-li fakulta pro naše studenty přijímací řízení, provede je interně komise jmenovaná regentem studia.

    38. Samospráva kleriků je zastoupena jimi voleným delegátem, který se účastní porad lektorů GS.

    VI. Zkoušky

    39. Studenti GS jsou obvykle zapsáni k řádnému dennímu studiu na Cyrilometodějské teologické fakultě UP v Olomouci, úspěšně složené zkoušky předepsané fakultou jsou uznávány provincií jako splnění podmínek ke kněžskému svěcení. Moderátor GS může po konzultaci s příslušným lektorem GS vypsat pro studenty zvláštní zkoušky z doplňujících tematických okruhů. Pak zkouší lektor GS.

    40. O zkoušce opravňující zpovídat mluví č. 21, 22. Uchazeč skládá zkoušku před tříčlennou komisí, která se skládá z moderátora GS nebo jím delegovaného lektora a dvou dalších jím jmenovaných lektorů. Zkouška není zaměřena na teoretické zvládnutí předepsaných tematických okruhů. Komise předloží zkoušenému k řešení konkrétní případy, ve kterých se sbíhá problematika morální, právní a pastorální, a posuzuje komplexní řešení. Zkoušený má být schopen odůvodnit zvolená řešení z pramenů. Výsledek zkoušky se hodnotí stupni (1) summa cum laude, (2) cum laude, (3) bene, (4) insufficienter. Druhou zkoušku skládají ti, kdo nezískali řádový lektorát, tři roky po složení zkoušky první.

    41. Zkouška k lektorátu teologie má dvě části: ústní a písemnou. Ústní zkouška probíhá před tříčlennou komisí lektorů GS za předsednictví moderátora GS. Trvá dvě hodiny, z každého oboru se zadává jedno téma, ke kterému má zkoušený podat soustavný výklad. Výsledek zkoušky hodnotí po jejím ukončení komise čtyřmi stupni, jak je uvedeno v č. 40. Písemnou práci hodnotí její vedoucí a aspoň jeden recenzent určený regentem studia. Své návrhy předloží komisi, která o hodnocení práce definitivně rozhodne. Na písemném osvědčení podepsaném regentem studia a provinciálem je uvedeno, že bratru se uděluje titul lektor teologie a uvádějí se obě hodnocení, jakož i témata ústní zkoušky a téma písemné práce. Pokud se bratr připravuje k licenciátu teologie na škole k tomu církevně právně příslušné a nemá ještě lektorát, lze mu na GS uznat licenciátní písemnou práci za písemnou práci k lektorátu, pokud dojde k dohodě o jejím rozsahu, tématu a pojetí a bude pro licenciát úspěšně obhájena.

    VII. Hospodaření

    42. Příjmy a výdaje GS jsou součástí hospodaření provincie. Moderátor GS po projednání s moderatoriem GS a regentem studia předloží návrh rozpočtu a způsob jeho čerpání ekonomické radě provincie. Po jeho projednání v provinční radě se stane součástí rozpočtu provincie jako fond GS.

    Příloha 1: Tematické okruhy studia k lektorátu teologie

    A) Úvod do studia sv. Tomáše Akvinského

    Témata
    1. Bibliografie, život a dílo sv. Tomáše Akvinského
    2. Sv. Tomáš a Aristoteles
    3. Jazyk a metoda v díle sv. Tomáše, vztah teologie a filosofie
    4. Tomismus 16. stol (D. Bañez, M. Cano ...)
    5. Neotomismus a 24 tomistických tezí, filosofické problémy evoluce

    Literatura

  • Gilson, Étienne. Le thomisme (též italský, anglický a polský překlad)
  • Chenu, M.-D. O.P. Introduction à l’étude de saint Thomas d’Aquin (též polsky a anglicky)
  • kol. Křesťanská víra ve světle současné teologie
  • Meyer, Hans. Thomas von Aquin. Sein System und seine geistgeschichtliche Stellung
  • Pieper, Joseph. Scholastika
  • Pieper, Joseph. Tomáš z Akvina
  • Tugwell, Simon O.P. Albert und Thomas
  • Walz, Angelus. Der Aquiner in seiner Zeit. Persönlichkeit und Leistung des hl. Thomas von Aquin
  • Sousedík, Stanislav. Jsoucno a bytí. Úvod do četby sv. Tomáše Akvinského

    B) Biblistika

    Témata
    1. O inspiraci (pojetí inspirace u sv. Augustina, sv. Tomáše Akvinského, J. Lagrange, P. Benoita, K.Rahnera a L. A. Schöckela) a o inspiraci Septuaginty
    2. O kánonu biblických knih, Apokryfy a kumránská literatura
    3. Noematika (metoda sv. Tomáše Akvinského, autentická interpretace)
    4. Dějiny patriarchů (práce o. Rolanda de Vaux O.P.)
    5. Dějiny Božího zjevení (5 etap Božího zjevení ve Starém zákoně)
    6. Syntetický přehled o vzniku Starého zákona
    7. Pentateuch (vznik a teologický rozbor)
    8. Historické knihy (vznik a teologický rozbor)
    9. Prorocké spisy (vznik a teologický rozbor)
    10. Didaktické spisy Starého zákona (zvláště Ježíš Sirach, II. kniha Makabejská a kniha Moudrosti)
    11. Historicko-politický přehled období vzniku Nového zákona
    12. Synoptická evangelia (současný stav bádání)
    13. Janovo evangelium a listy
    14. Přehledný životopis sv. Pavla a rozbor jeho díla
    15. Biblická teologie (přehled nauky, výklad hesel: víra, křest, eucharistie)

    Literatura
    – Všeobecné biblické lexikony

  • Haag, H. Bibel-Lexicon
  • Dufour, Xavier-Léon. Slovník biblické teologie
  • Novotný, A. Biblický slovník
  • Heriban, Jozef. Príručný lexikón biblických vied

    – Lexikony Starého zákona

  • Harris, R.L., Archer, G.L., Waltke, B.K. Theological Wordbook of the Old Testament
  • Jenni, E., Westermann, C. Theologisches Handwörterbuch zum alten Testament

    – Lexikony Nového zákona

  • Coenen, L., Beyreuther, E., Bietenhard, H. Theologisches Begriffslexikon zum Neuen Testament
  • Kittel, G. Theologisches Wörterbuch zum Neuen Testament

    – Úvody k bibli

  • Robert, A., Feuillet, A. Introduction à la Bible
  • Krovina, M. Všeobecný úvod do Písma svätého

    – Úvody ke Starému zákonu

  • Eisfeldt, O. Einleitung in das Alte Testament

    – Úvody k Novému zákonu

  • Harrington, D. J. Interpreting the New Testament: A Practical Guide
  • Krovina, M. Zvláštny úvod do Nového zákona
  • Wikenhauser, A., Schmid, J. Einleitung in das Neue Testament

    – Komentáře k bibli

  • Brown, R. E., Fitzmeyer, J. A., Murphy, R. E. The Jerome Biblical Commentary
  • kol. Études bibliques
  • kol. Die Heilige Schrift in deutscher Übersetzung
  • kol. La sainte Bible traduite en français sous la direction de l’École Biblique de Jérusalem

    – Komentáře ke Starému zákonu

  • kol. Das Alte Testament Deutsch
  • kol. Die Heilige Schrift des Alten Testaments

    – Komentáře k Novému zákonu

  • kol. Herders theologischer Kommentar zum Neuen Testament
  • kol. Das Neue Testament Deutsch
  • kol. Das Neue Testament übersetzt und kurz erklärt

    – Teologie Starého zákona

  • Imschoot, P. van. Théologie de l’Anciens Testament
  • Rad, G. von. Theologie des Alten Testaments

    – Teologie Nového zákona

  • Culmann, O. Christologie Nového Zákona
  • Meinertz, M. Theologie des Neuen Testaments

    – Biblická archeologie

  • Albrecht, W. F. The Archeology of Palestine

    – Atlasy Svaté země

  • Grolenberg, L. H. Atlas van de Bijbel (též francouzsky a anglicky)

    – Dějiny starozákonního období

  • Albright, W.F. From the Stone Age to Christianity
  • Bič, M. Palestina od pravěku ke křesťanství
  • Noth, M. Geschichte Israels

    – Dějiny novozákonního období

  • Krovina, M. Nový zákon v „plnosti času“. Poznámky k exegéze

    C) Dogmatika

    Témata
    1. Teologie a věda (ST I q. 1)
    2. Pět cest k Bohu (ST I q. 2)
    3. O Boží dokonalosti (ST I q. 4)
    4. O Boží dobrotě (ST I q. 6)
    5. Poznání Boha přirozeným světlem (ST I q. 12 a. 12)
    6. Boží sebepoznání (ST I q. 14 aa. 2 – 4)
    7. Je-li Bůh Pravdou (ST I q. 16 a. 5)
    8. Je-li život Boží činností (ST I. q. 18 a. 2 – 3)
    9. O Boží vůli (ST I. q. 19 a. 3)
    10. O Boží lásce (ST I. q. 20 a. 1)
    11. O Božím milosrdenství a spravedlnosti (ST I. q. 21 a. 4)
    12. O předurčení (ST I. q. 23 a. 4)
    13. O vycházení v Bohu (ST I. q. 27 aa. 12,2,4)
    14. O jménu Ducha svatého (ST I. q. 37)
    15. O andělích (ST I. q.62 aa. 1 – 3)
    16. O hypostatické unii (ST III. q. 2 aa. 1 – 2)
    17. De gratia Christi (ST III. q. 7 a. 1; q. 8 a. 3)
    18. De scientia Christi (ST III. q. 9 a. 1,2)
    19. De transsubstantione (ST III. qq. 75 – 77)
    20. De sacramento ordinis (Suppl. ST III q. 35)

    Literatura
    Je uveden pouze výběr doporučené literatury podle kritéria dostupnosti. Úplnější bibliografii poskytne lektor oboru.

  • Nicolas, Jean-Hervé O.P. Synthèse dogmatique
  • Rahner, K., Vorgrimmler, H. Kleines Theologisches Wörterbuch
  • Zvěřina, Josef. Teologie Agapé I., II.
  • Tanquerey, Ad. Synopsis Theologiæ dogmaticæ I. - III. Parisiis: Daclée & Socii
  • Diekampf, Franciscus. Theologiæ Dogmaticæ Manuale I. – IV. Tamtéž Sacræ Theologiæ Summa I. - IV. Madrid: BAC
  • Garrigou-Lagrange, Reginald. De Deo Uno; De Deo Trino et Creatore; De Christo Salvatore; De Eucharistia; De gratia. Roma: Angelicum
  • Dacík, Reginald. Věrouka pro laiky I. – IV. Olomouc: Krystal
  • Granat, Wincenty. K člověku a Bohu v Kristu. Řím: Křesťanská akademie, 1981 – 1986
  • Initiation théologique I. – IV. Paris. Cerf
  • Historia salutis. Serie de monografías de Teología dogmática I. – XXI. Madrid: BAC
  • Ibañez, Javier, Mendoza, Fernando. Introducción a la Teología; Dios Uno en Esencia; Dios Trino en Personas; Dios Creador y Enaltecedor; Dios Santificador: I. La gracia + II. Los sacramentos; La Madre del Redentor; Dios Consumador. Madrid: Palabra, Colección Pelicano
  • Auer, Johannes, Ratzinger, Joseph. Kleine katholische Dogmatik I. – VIII. Regensburg: Pustet
  • Baker, K. Fundamental of Catholicism I. – III. San Francisco: Ignatius Press, 1985
  • Piolanti, Antonio. Dio nel mondo e nell’uomo; Dio Uomo; I Sacramenti; Il Mistero Eucaristico. Città del Vaticano: LEV
  • Spiazzi, Raimondo. Teologia Cattolica I. – III. Roma: Edizioni Vivere In, 1984

    D) Morální teologie

    Témata
    1. O konečném cíli člověka
    2. O svědomí
    3. O různých morálních systémech
    4. O účincích jednání – o principu dvojího účinku
    5. O pramenech morálnosti – o předmětu, cíli a okolnostech
    6. O spolupráci
    7. O teologickém rozlišení hříchu
    8. O ctnostech obecně
    9. O zákoně
    10. O vnitřních hříších
    11. O vášních
    12. O ctnosti víry
    13. O ctnosti naděje
    14. O ctnosti lásky
    15. O spravedlnosti a právu
    16. O restituci
    17. O etice života
    18. O ctnosti čistoty
    19. O problémech sexuality v manželství
    20. O ctnosti umírněnosti

    Literatura
    – Dokumenty magisteria

  • Humanæ vitæ
  • Centesimus annus
  • Splendor veritatis
  • Donum vitæ

    – Kompendia

  • Merklbach. Theologia moralis
  • Prümmer. Theologia moralis
  • Koll, Albert van. Theologia moralis
  • Sv. Tomáš Akvinský. Summa theologica IIa/IIæ (Summa teologická II. část, II. díl)
  • Laun, Andreas. Das Gewissen: Fragen der Moraltheologie heute, Aktuelle Probleme der Moraltheologie
  • Hörmann. Lexikon der christlichen Moral
  • Günthör, A. Anruf und Antwort I. - III.
  • Günthör, A. Morálna teológia
  • Tondra, F. Morálna teológia

    Příloha 2: Praktické pokyny pro zájemce o řádový lektorát

    1. Zájemce podá nejdříve po skončení zimního semestru posledního ročníku institučního studia regentovi studia žádost o doplňkové studium k lektorátu teologie obsahující přehled výsledků dosud vykonaných zkoušek v rámci institučního studia a návrh tématu lektorské písemné práce, nejlépe po předběžné dohodě s příslušným lektorem.

    2. Příprava začíná tím, že regent studia oznámí zařazení do doplňkového studia a sdělí případné potřebné informace, pokyny a doporučení.

    3. Obory, témata a literatura jsou obsaženy v příloze k Provinčnímu rozvrhu studia obsaženému v této brožuře. Individuální nebo skupinové konzultace poskytují příslušní lektoři. K oborům lektorské zkoušky jsou příslušní tito lektoři:
    – úvod do studia sv. Tomáše Akvinského – fr. ThLic. Jordán Vinklárek
    – biblistika – fr. ThLic. Dominik Duka
    – dogmatika – fr. ThLic. Štěpán Filip
    – morálka – d.p. Doc. ThDr. Josef Beneš
    Vedoucí lektorské práce nemusí být totožný se zde uvedenými lektory. Může je z lektorů Generálního studia a externích spolupracovníků vybrat regent studia. Průběžné změny lektorů nejsou vyloučeny.

    4. Studium a psaní lektorské práce trvá nejdéle do konce dalšího akademického roku. Uchazeč o lektorát oznámí po obdržení souhlasu provinciála se složením lektorské zkoušky regentovi studia ukončení přípravy. Předá mu jeden exemplář písemné práce, který bude zadán k hodnocení recenzentovi. Podle potřeby může být přibrán další recenzent. Po získání posudku recenzenta a návrhu hodnocení od vedoucího práce jmenuje moderátor komisi a určí termín ústní zkoušky, která proběhne pod jeho předsednictvím podle Rozvrhu studia č. 41.