AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dokumenty

Řehole sv. Augustina

LCO

Generální kapituly

Statuty

Dopisy magistra řádu

Další dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Statut České dominikánské provincie

3. opravené vydání (po Provinční kapitule 2010)

Obsah

Promulgace statutu provinciálem

V Praze 17. června 2004

Všem bratřím a sestrám dominikánské rodiny v České republice.

Na základě listiny magistra Řádu fr. Carlose A. Azpiroze Costy OP z 23. července 2003, kterou dodatečně schvaluje Statut České dominikánské provincie, promulguji nyní tento Statut.

Statut nebyl zveřejněn společně s Akty kapituly, protože v původním znění nebyl schválen magistrem Řádu. Na jeho doporučení byla ustanovena komise pro přepracování původního návrhu. Chtěl bych poděkovat komisi, která přeformulovala a zjednodušila statut tak, aby více napomohl životu provincie, ve kterém by se měly ukazovat plody Božího Ducha. Neměli bychom se spokojit jen s vnějším plněním paragrafů, ale snažit se vnitřním obrácením o odstranění vlastních nedostatků v naplňování podstatných znaků křesťanského a zasvěceného života. Jimi jsou láska, trpělivost, odevzdanost do Boží vůle, bezelstnost srdce a láska k bližnímu. I Statut provincie by měl být příležitostí k reflexi vnitřního života provincie, komunit i každého osobně, a tedy k obrácení a kajícímu způsobu života, jak nám ho ostatně předepisuje naše řehole i příklad našeho zakladatele sv. Otce Dominika a ostatních velkých světců a světic našeho řádu.

Dáno v Praze v konventu sv. Jiljí opata, dne 17. června 2004.

In Sancto Patre nostro Dominico

čj. 13/2004

fr. Alvarez Kodeda OP, provinciál
fr. Rajmund Tretera OP, sekretář

obsah

Promulgace statutu magistrem Řádu

Řád bratří kazatelů, Generální kurie

Prot. N° 12/03/498 PO

Milý Alvarezi,

tímto schvaluji Statut České dominikánské provincie. Děkuji bratřím, kteří pracovali na jeho přípravě; doufám, že Statut bude provincii dobře sloužit. V souladu s LCO 363, § I, promulguj prosím Statut v české a anglické verzi a obě verze pošli v pěti kopiích na Generální kurii.

Dáno v konventu sv. Sabiny v Římě 23. června 2003.

fr. Carlos A. Azpíroz Costa, OP, Magistr Řádu
fr. Michael O'Rourke, OP, sekretář

obsah

Statut české dominikánské provincie

Úvod

1. Toto je statut provincie Řádu bratří kazatelů nacházející se na území České republiky. Tato provincie nese název Česká dominikánská provincie, latinsky Provincia Bohemiae Ordinis Fratrum Praedicatorum (dále jen "Provincie").

2. Provinční kurie vydává přehled právně významných dokumentů Provincie ve sbírce nazvané Acta Curiae Provinciae Bohemiae Ordinis Fratrum Praedicatorum; tato akta se rozesílají do všech konventů a domů provincie, kde jsou zakládána.

3. Ve styku se státními orgány užívají konventy a domy Provincie názvu "Klášter dominikánů + místo sídla" (Praha, Olomouc apod.).

obsah

I. Řeholní život a liturgie

4. a) Bratři jsou vybízeni, aby pečovali o kvalitu komunitního bratrského života, jímž vyjadřují starost jeden o druhého. Čas určený k tomu, aby byl věnován společné modlitbě, jídlu, rekreaci, kapitule a diskusním setkáním ať není viděn jako zbytečný čas, ale jako základní příspěvek k budování našeho společenství, které vytváří rámec našeho poslání.

b) Společný život je podporován také znalostí dokumentů Provincie, které upravují jednotlivé oblasti řeholního života. Proto ať se všechny komunity jimi pravidelně zabývají.

5. Asignaci do konventu nebo domu dává bratřím provinciál, v případě formačních konventů tak činí po konzultaci též s příslušným magistrem.

6. Konventy a domy jsou právnickými osobami evidovanými u MK ČR, majícími vlastní IČ.

Bratři sídlící mimo komunity

7. Podle ustanovení LCO č. 336 stanoví se tato pravidla pro bratry sídlící mimo konvent či dům:

a) Představení ať často navštěvují bratry, kteří přebývají mimo komunitu.

b) Bratři žijící mimo komunitu jsou zváni k účasti na komunitních setkáních (slavnosti, komunitní dny, společné komunitní rozhovory apod.) tam, kde jsou asignováni. Je-li to možné, pokusí se každý bratr strávit alespoň jeden den měsíčně a jeden týden ročně v konventu či domě, do něhož je asignován. Bratři ať ho rádi přijmou.

c) Bratr, který obdržel povolení zůstávat trvale mimo komunitu z důvodu léčení, studia nebo apoštolátu konaného jménem Řádu, má aktivní hlas v provincii. Nemůže však hlasovat při volbách místních představených, při hlasování o připuštění ke slibům a k vydání svědectví ke svěcením.

d) Mešní stipendia za binace a trinace odesílá každý z těchto bratří kvartálně syndikovi konventu či domu; v případě, že nebyly binace a trinace, to syndikovi výslovně napíše. Přebytky v osobním hospodaření odevzdává na konci každého čtvrtletí syndikovi konventu, výjimky povoluje místní představený.

Nemocní a staří bratři

8. a) Bratři ať s láskou pečují o nemocné a staré bratry, pokud možno v klášterech Provincie.

b) Místní představení, v případě noviců a kleriků jejich magistři, jsou povinni dbát na sociální a zdravotní pojištění bratří.

Rekreace, volný čas, dovolená a sabatický rok

9. a) Ať se bratři účastní společných rekreací v době stanovené konventní kapitulou. Představení ať zajistí, aby komunita alespoň jednou za rok strávila delší čas věnovaný rekreaci, např. formou výletu, pouti, účastí na kulturní akci apod.

b) Představení konventů a domů ať dbají, aby bratři měli během týdne alespoň volné půldne, lépe celý den, na zotavenou a duchovní usebrání.

c) Místní představení ať dbají, aby každý bratr s jednoduchými nebo slavnými sliby strávil tři týdny až jeden měsíc v kalendářním roce dovolenou na zotavenou mimo svůj klášter. Ať jsou přitom vždy zachována ustanovení LCO č. 43 a 45.

d) Každý bratr po uplynutí šesti let od slavných slibů může provinciála požádat o sabatický rok, aby se mohl věnovat intenzivně svému duchovnímu a intelektuálnímu zdokonalení nebo misijní činnosti. Náplň sabatického roku a jeho započetí vyžaduje souhlas provinciála.

e) Při vážnějších změnách povinností a úkolů ať je bratru poskytnut dostatečný čas na přípravu podle určení představeného.

Exercicie a duchovní vedení

10. a) Duchovní cvičení podle LCO č. 68 konají všichni bratři v našem řádovém společenství nebo v jiném společenství. Místní představený ať dbá, aby se jich bratři jeho komunity každoročně zúčastnili. Výjimku může povolit provinciál.

b) Bratři ať mají stálého zpovědníka a pro prohloubení svého duchovního života ať si vyhledají zkušeného duchovního vůdce.

Mlčení

11. a) Bratři zachovávají mlčení na chodbách kláštera a v částech kláštera určených k duševní práci a k modlitbě. Je nutno se vyvarovat veškerého hluku způsobovaného zejména nezodpovědným používáním rozhlasu, magnetofonu, televize, hudebních nástrojů apod.

b) Konventní kapitula ať určí, které sdělovací prostředky (televizor, radiopřijímač, CD přehrávač apod.) smí mít bratr na cele a které budou využívány na určené místnosti, rovněž určí dovolenou dobu užívání těchto prostředků. Pro bratry ve formaci ať se zachovají předpisy o formaci a nařízení magistrů.

Půst a kajícnost

12. a) Kromě předpisu příslušné církevní autority ať určí provinční kapitula, s ohledem na řádovou tradici, v jaké formě a ve kterých dobách se má zachovávat půst a zdrženlivost (od masa). Konventní kapitula pak ať stanoví míru přísnosti pro vlastní komunitu, zejména pro dobu postní (LCO č. 49 § III).

b) Provinční a konventní kapituly mají určit podle okolností, míst a osob nové formy pokání, převzaté z dnešního způsobu života, zejména pro dobu adventní a postní (LCO č. 53 § I).

c) Jednotliví bratři ať konají i jiné skutky umrtvování, aby lépe splnili povinnosti pokání (LCO č. 53 § II).

d) Podle staré řádové tradice ať bratři zachovávají postní praxi ve středy a v pátky celého roku (nepřipadnou-li na ně slavnosti) a na vigilie slavností Narození Páně, sv. Dominika, Nanebevzetí Panny Marie a na Bílou sobotu.

e) O Popeleční středě a na Velký pátek se doporučuje zachovat půst o chlebě a vodě, nebo čaji. Na znamení kajícnosti se na Velký pátek a Bílou sobotu nosí celý den kápa.

f) Bratři ať nosí řádový oděv v našich konventech jako znamení našeho zasvěcení (LCO č. 51). Mimo klášter ať nosí bratři hábit podle vlastního uvážení. Pokud se bratři účastní oficiálních církevních slavností nebo různých setkání s církevními představiteli, ať nosí hábit kompletní, včetně kapy.

Péče o hosty

13. V každém konventu či domě ať je jeden nebo více bratří pověřeno péčí o hosty. Tito bratři mají za povinnost zajistit pro hosty stravování a ubytování. Ostatní bratři ať prefektům pro hosty včas nahlásí předpokládané návštěvy a ať se při tom bere ohled na reálné možnosti daného domu.

Liturgie

14. Kostely spravované bratřími ať jsou příkladem v díle liturgické obnovy a především ať se v nich podle možností koná modlitba hlavních částí liturgie hodin (ranní chvály a nešpory) slavená společně s lidem. Podrobnosti liturgického života určuje Direktář České dominikánské provincie.

obsah

II. Studium

15. Provinční studium v Olomouci je škola, která má svůj vlastní statut. Jeho název zní: Generální studium sv. Tomáše Akvinského Olomouc.

16. a) Moderátora Generálního studia jmenuje provinční kapitula na čtyři roky; mimo kapitulu ho jmenuje provinciál po slyšení regenta studia a se souhlasem provinční rady až do příští provinční kapituly (srov. LCO č. 92-bis § I ).

b) Moderatorium Generálního studia tvoří moderátor a další dva lektoři studia, které určí moderátor (srov. LCO č. 92-bis § II).

c) Regent studia v Provincii se účastní zasedání moderatoria Generálního studia, a tak se zajišťuje spolupráce ve smyslu LCO č. 92-bis § III. Moderátor Generálního studia zve regenta studia na každé zasedání moderatoria.

d) Komisi pro intelektuální život provincie tvoří regent studia, moderátor Generálního studia, promotor pro trvalou formaci a další členové jmenovaní provinciálem s provinční radou na návrh regenta studia.

obsah

III. Apoštolát a duchovní správa

17. a) Provinciál jmenuje po vyslechnutí své rady na neurčitou dobu potřebné promotory a vymezí jim písemně oblast působnosti. V případě potřeby je může odvolat. Po vyslechnutí své rady může měnit oblast působnosti.

b) Nový provinciál do tří měsíců po převzetí oficia jmenuje výše popsaným způsobem nové promotory, eventuelně potvrdí dosavadní.

18. a) Spolupráci mezi provincií a jednotlivými instituty zasvěceného života řídí promotor pro mnišky, dále spirituál České kongregace sester dominikánek (dále jen "Kongregace") a spirituálové sekulárních institutů Dílo blažené Zdislavy a Caritas Christi, které jmenuje provinciál na žádost příslušné představené Kongregace a sekulárních institutů.

b) Duchovní v jednotlivých řeholních domech sester mají titul kaplan.

c) Promotor pro dominikánské konsociace zajišťuje spolupráci s Laickými sdruženími sv. Dominika a konsociací diecézních kněží a trvalých jáhnů sv. Dominika.

19. a) Zařízení provincie slouží k plnění úkolů provincie v apoštolátní a studijní oblasti podle rozhodnutí provinční kapituly nebo provinciála s radou. Řízení těchto zařízení ze strany Provincie určují jejich statuty nebo společenské smlouvy, pokud jde o samostatné právnické osoby; tyto dokumenty tvoří přílohu tohoto Statutu. Statuty schvaluje provinciál s radou, na základě zprávy o činnosti těchto zařízení je reviduje provinční kapitula.

b) V jejich čele stojí správce (jeden z bratří), schvalovaný provinční radou, který odpovídá za chod zařízení a podává zprávu o jeho činnosti a hospodaření provinční radě a kapitule dle schváleného statutu zařízení, ve kterém je také uveden způsob financování, využití případného zisku nebo krytí ztráty.

c) Nositel právní subjektivity (zařízení samo, nebo jeho zřizovatel) je povinen při hospodaření dodržovat také všechny podmínky požadované sekulárním právem.

d) Zařízení konventu se řídí výše uvedenými ustanoveními s těmi výjimkami, že jejich správce je jmenován převorem, schvalování jejich statutů a souhlas se jmenováním správce přísluší konventní kapitule a zprávu o činnosti a hospodaření předkládá správce v souladu se statutem zařízení konventní kapitule, resp. radě.

20. a) V podmínkách nedostatku duchovenstva přejímá Provincie i spolupráci s diecézemi v duchovní správě; je si vědoma, že tato činnost nepatří k jádru našeho poslání. Duchovní správu ať vedou pokud možno komunity (a to alespoň dva bratří z komunity - srov. též LCO č. 617), ne jednotlivci, a to v duchu dominikánského charismatu.

b) O spolupráci v diecézní duchovní správě uzavře provinciál smlouvy s ordináři jednotlivých diecézí. Pro řešení konkrétních vztahů farnosti a konventu uzavřou tyto dvě právnické osoby mezi sebou obdobnou smlouvu.

c) Provinciál vizituje bratry pracující v duchovní správě, a to bez újmy práv diecézních představených konat vizitace dle kanonických předpisů. Kontroluje řádný chod duchovní správy, zejména zachovávání pastoračních povinností, řádné vedení matrik, účtů, soupisů inventáře, péči o budovy a veškerý majetek.

21. Žádný jednotlivý bratr ani komunita nesmí převzít trvalé úkoly (oficia) v diecézní duchovní správě bez souhlasu provinciála a jeho rady. To se týká též rozšíření dosavadní duchovní správy a přijetí jiných stálých úkolů v diecézi na dobu delší jednoho měsíce (např. členství v diecézním soudu, v odborné komisi diecéze apod.). Provinciál s radou je také mohou odvolat.

obsah

IV. Povolání a formace

22. Promotor pro povolání jmenovaný provinční kapitulou (resp. mezi kapitulami provinciálem se souhlasem rady) přijímá kandidáty do přednoviciátu. O přijetí uvědomí uchazeče písemně. Přednoviciát se řídí Provinčním rozvrhem formace.

23. a) Do noviciátu po přezkoušení provinční zkušební komisí ve složení promotor pro povolání, magistr noviců, převor noviciátního konventu a další členové jmenovaní provinciálem ad hoc připouští a případně propouští kandidáty provinciál při zachování LCO č. 173. O přijetí informuje kandidáty písemně a uvede přitom písemně, zda jsou přijati pro stav kleriků či bratří spolupracovníků. Obláčka se koná v den započetí noviciátu. Noviciát se řídí Provinčním rozvrhem formace.

b) Po skončení noviciátu skládá bratr obvykle profesi na tři roky; v jednotlivém případě je možné složení prvé profese na jeden nebo dva roky, vždy při zachování trvání dočasných slibů alespoň tři roky (srov. LCO č. 195 § II).

24. Klerikát je jediný pro celou Provincii a koná se v domě klerikátního konventu. Klerikát se řídí Provinčním rozvrhem formace a Provinčním rozvrhem studia (ratio studiorum particularis).

25. Formace bratří spolupracovníků s jednoduchými sliby se řídí Provinčním rozvrhem formace a probíhá v konventu k tomu určeném.

26. Provinciál se souhlasem rady může po vyslechnutí magistra noviců, kleriků nebo bratří spolupracovníků ustanovit na dobu do konce akademického roku submagistry, kterým vymezí způsob spolupráce s magistry. Musí to být bratří se slavnými sliby; s výjimkou magistra a submagistra bratří spolupracovníků (srov. LCO č. 217) to musí být kněží.

27. Za svou trvalou formaci odpovídá především každý bratr sám. Trvalá formace se řídí vlastním plánem, vypracovaným komisí duchovního a intelektuálního života provincie. Bratřím pomáhají v jejich trvalé formaci především jejich představení, provinční regent studií a lektoři konventů.

obsah

V. Řízení

Ukončení a předávání oficia převora, provinčního syndika a provinciála

28. a) Na konci svého oficia podá převor konventu zprávu o svém působení konventní kapitule (srov. LCO č. 306). Zpráva obsahuje: údaje o společném životě, apoštolátu, spolupráci v dominikánské rodině a majetkovém stavu. Jeden exemplář zašle provinciálovi. Podobnou zprávu podá na konci svého oficia představený domu radě domu. Jeden exemplář zasílají provinciálovi.

b) Převor konventu resp. představený domu (či jejich zástupce) podá provinční kapitule na jejím začátku zprávu o stavu konventu resp. domu. Zpráva obsahuje údaje o společném životě, apoštolátu, spolupráci v dominikánské rodině, hospodaření a popř. výhledy do budoucna.

c) Syndik provincie podá písemnou zprávu o hospodaření provincie na začátku provinční kapituly.

d) Odstupující provinciál (eventuelně vikář provincie, pokud provinciál skončí své oficium z jiných důvodů před uplynutím čtyřletí - viz LCO č. 348 § II) podává provinční kapitule zprávu o stavu provincie a provedených vizitacích.

29. Když provinciálovi skončí doba oficia, vykonává funkci vikáře provincie a předsedá provinční kapitule až do doby, kdy se nově zvolený nebo postulovaný provinciál dostaví na kapitulu. Od té chvíle, dokonce předtím, než je volba nebo postulace potvrzena a přijata, předsedá kapitule nově zvolený nebo postulovaný provinciál (srov. LCO č. 348 § I a č. 349).

Provinční kurie

30. V sídle provinční kurie (pražský konvent) ať sídlí socius provinciála, alespoň jeden další člen provinční rady a sekretář provinciála, který koordinuje chod provincialátu.

Doplnění počtu členů provinční kapituly

31. Pokud je počet vokálů provinční kapituly určených dle ustanovení LCO č. 352 § I menší než 10, doplní se počet vokálů následujícím způsobem:

a) Na základě ustanovení LCO č. 352 § II se provinční kapituly účastní doplňující delegáti (delegát) zvolení(ý) po volbě sociů převorů a delegátů všemi bratry majícími v provincii aktivní hlas s výjimkou těch, kdo se již účastní provinční kapituly na základě úřadu či volby. Počet doplňujících delegátů, nejvíce však tři, určí provinční rada.

b) Volby proběhnou korespondenčním způsobem dle LCO č. 499 § III, a to volby všech doplňujících delegátů naráz, takže bratři píší na hlasovací lístky tolik jmen, kolik má být voleno doplňujících delegátů. Pokud se v prvním kole nedosáhne absolutní většiny pro všechny doplňující delegáty, volí se v druhém kole takto: má-li se zvolit jeden delegát, pak se volí ze dvou bratří, kteří v prvním kole nebyli zvoleni a dosáhli největšího počtu hlasů; mají-li se volit dva, volí se ze čtyř bratří, kteří v prvním kole nebyli zvoleni a dosáhli největšího počtu hlasů, atd.

Příprava provinční kapituly

32. Pokud jde o přípravu provinční kapituly, určuje se podle LCO č. 357:

a) Mají být přípravné komise (dále jen "komise"), jejichž počet, oblast jejich činnosti a předsedy komisí stanoví alespoň 6 měsíců před zahájením kapituly provinční rada. Zároveň jmenuje sekretáře přípravných prací na kapitulu (dále jen "sekretář") a určí míru účasti hostů kapituly.

b) Předsedové přípravných komisí vyzvou vhodné bratry k účasti na pracích komise; jednotliví bratři se též mohou předsedům komisí sami hlásit. Sekretář si může vybrat pomocníky z řad bratří, které schvaluje provinciál.

c) Sekretář projde zápisy provinčních rad od poslední kapituly a sdělí předsedům komisí, které záležitosti byly v době od poslední kapituly svěřeny k rozhodnutí či uvážení následující provinční kapitule.

d) Předsedové komisí podají provinční radě návrhy členů komisí tak, aby je provinční rada mohla projednat a po případné úpravě schválit nejpozději čtyři měsíce před zahájením kapituly.

e) Ve svolávací listině, rozeslané alespoň čtyři měsíce před zahájením kapituly, ať provinciál ustanoví, od kdy se mají ve všech domech Provincie konat modlitby za kapitulu.

f) Provinciál, provinční syndik, regent studia, promotoři a správcové jednotlivých zařízení provincie předají sekretáři zprávu o tom, co se týká jejich úkolů (srov. LCO č. 356-2°, 562, 568) nejméně čtyři měsíce před zahájením kapituly.

1° Sekretář je jako přípravné materiály neprodleně předá příslušným předsedům přípravných komisí a v souboru přípravných materiálů na kapitulu je zašle též všem kapitulářům.

2° Zprávu provinciála, syndika provincie, regenta studia a promotora pro apoštolát a kázání sekretář zašle tři měsíce před zahájením kapituly všem konventům a domům k diskusi. Výsledky diskuse v konventech a domech (srov. LCO č. 356-3°) převoři a představení samostatných domů zašlou sekretáři a ten je předá v souboru přípravných materiálů na kapitulu všem kapitulářům.

g) Rovněž nejpozději 6 týdnů před zahájením kapituly zašlou převoři a představení domů sekretáři svou zprávu o stavu konventu dle LCO č. 358 § III-1°, jejíž obsah odpovídá ustanovení Statutu č. 28 odst. b). Sekretář je předá v souboru přípravných materiálů na kapitulu všem kapitulářům.

h) Nejpozději 6 týdnů před zahájením kapituly ať předsedové komisí předají sekretáři materiály určené pro projednání na provinční kapitule.

i) Sekretář předá kapitulářům všechny obdržené materiály podle bodů f) až h) nejpozději 4 týdny před zahájením kapituly.

Konání provinční kapituly

33. Provinční kapitula se slaví takto:

a) Kapitula ať začíná krátkou duchovní obnovou.

b) V první den jednání kapituly proběhne volba provinciála, pak volba čtyř definitorů.

c) Plénum kapituly projedná návrhy komisí kapituly a vyjádří se k nim hlasováním, aby bylo jasné, které návrhy se mají podržet, aby byly vymezeny definitoriem kapituly, a které návrhy plénum zamítlo (srov. LCO č. 358 § III - IV). Vyjádří se také hlasováním k tomu, zda se jeví potřebné svolat na závěr jednání kapituly plénum kapituly, a určí body, které má toto plénum projednat; tím není dotčena pravomoc definitoria svolat případně plénum kapituly k projednání těch bodů, kde se to jeví potřebné. Dále vymezí závěry kapituly definitorium (srov. LCO č. 358 § IV - V).

d) Dále proběhnou volby dvou členů provinční rady; po nich jsou zvoleni jeden po druhém dva náhradníci provinční rady. Dále se vykonají v plénu volby pro generální kapitulu. Je-li určeno, že po jednání definitoria se znovu sejde plénum kapituly, proběhnou volby členů a náhradníků provinční rady a volby pro generální kapitulu až na tomto zasedání pléna kapituly.

e) Definitorium předloží magistrovi Řádu návrh kandidáta na oficium regenta studií (srov. LCO č. 93 § III). Provinciál ustanoví se schválením definitoria svého socia (srov. LCO č. 376 § III).

34. a) Odborné komise a rady ustanovuje definitorium a jsou uvedeny v aktech provinční kapituly. Jejich vnitřní předpisy schvaluje provinciál s radou.

b) V případě uprázdnění místa v provinční radě nastupují na toto místo náhradníci, a to v pořadí, v jakém byli zvoleni. Nastoupení na místo člena provinční rady po souhlasu magistra řádu (srov. LCO č. 519 § I) písemně deklaruje náhradníkům provinciál.

obsah

VI. Hospodaření (ekonomický statut)

Majetek a jeho správa

35. Provincie i jednotlivé kláštery mohou nabývat, vlastnit a spravovat časný majetek (viz LCO č. 540). Smyslem je zajištění potřebných prostředků pro život bratří a jejich apoštolát (srov. LCO č. 538 § I.). Nic nebrání vlastní majetek pro zajištění těchto cílů v rámci vedlejší hospodářské činnosti podnikavě využít.

Účty a fondy

36. a) Provincie a každý konvent a samostatný dům má zaveden u peněžního ústavu svůj běžný účet. Nakládat s uloženými penězi je oprávněn příslušný představený, jeho zástupce, syndik, případně další osoba, podle Směrnic provincie či konventu, schválených příslušnou radou. Doporučuje se podpisové právo dvou osob při tomto nakládání.

b) Pravomoc zřizovat a rušit fondy v rámci rozpočtu Provincie má provinční kapitula a provinciál s radou. Vždy je nutno vymezit: určení fondu, předpokládané zdroje, odpovědného správce a prioritu naplňování.

c) Bratři nemají právo pořádat sbírky bez předchozího písemného souhlasu představeného v rámci jeho kompetence.

Kontribuce

37. Ke krytí řádného rozpočtu Provincie zahrnujícího i financování formace řádového dorostu a provinčních zařízení slouží kontribuce konventů a domů. Provinční kapitula určí způsob jejich stanovení.

Hospodaření konventu, kapesné, kreditní karty

38. Zdrojem příjmů konventu jsou na předním místě osobní příjmy bratří, pak i jiné příjmy konventu podle Stanov a nařízení. Ať bratří žijící v konventu (domu) obdrží každý měsíc kapesné ve výši a v termínu stanoveném konventní kapitulou (resp. radou samostatného domu). Výši kapesného bratří ve formaci stanoví provinciál na návrh příslušného magistra. Pro užívání kreditních karet bratři potřebují dovolení svého místního představeného a jsou vázáni finančními limity, které jim představený určí. Ať je přitom zachováno ustanovení LCO č. 562.

Intence

39. a) Každý kněz odslouží jednu Mši svatou měsíčně na úmysl dárce, přičemž stipendium připadá provincii na úhradu kontribucí pro magistra řádu.

b) Každý kněz odslouží jednu Mši svatou měsíčně na úmysl dárce, přičemž stipendium připadá provincii na krytí výdajů spojených se základní formací bratří.

c) Každé čtvrtletí podá o Mších svatých odsloužených dle bodů a) a b) sacrista maior hlášení syndikovi konventu či domu (resp. samostatně žijící bratr kněz syndikovi konventu či domu, do něhož je asignován). Ten zašle souhrnnou zprávu za všechny asignované syndikovi provincie.

d) Každý kněz slouží při návštěvě jiného konventu či domu Provincie Mši svatou na úmysl hostitelského konventu či domu.

e) Každý kněz může sloužit jednou za měsíc jednu intenci bez stipendia na svůj úmysl, ostatní slouží na úmysly, které vyznačí sacrista maior.

Účelové sbírky

40. Duchovní správci a rektoři kostelů uspořádají čtyřikrát ročně ve všech jimi spravovaných kostelích dopředu ohlášenou sbírku na potřeby řádového dorostu. Sbírky odvedou kvartálně provinčnímu syndikovi.

Přijímání ekonomických závazků

41. a) Dlouhodobé ekonomické úvazky (hospodářské smlouvy, prodej, koupi, pronájem i jen části domu resp. kláštera apod.) nesmí uzavírat žádný představený o své újmě, ale pouze s příslušnou radou. V této věci musí být zachovány články LCO č. 607 - 609. Podmínky pro uzavírání důležitých hospodářských smluv se řídí také Směrnicemi provincie a jednotlivých konventů (zejména Směrnicí o správě řádového majetku), které jsou závazné pro provincii a konventy včetně jejich zařízení.

b) Výše výdaje, o němž se rozhoduje, se vypočítá z alienací realizovaných za minimální časové období, pro něž právnická osoba přijímá závazky (tzn. zohlednit např. výpovědní lhůty ze zákoníku práce, výpovědní lhůty z nájemních smluv apod.).

Sakristiáni

42. V každém konventu nebo domu je určen hlavní sakristián (sacrista maior), který pečuje o přijímání a odsloužení intencí (srov. LCO č. 593 a 594). Dále pečuje o sbírky a o hmotné potřeby kostela, není-li touto službou pověřen farář či rektor kostela, v čemž může pomáhat bratr sakristián (sacrista minor).

Ekonomická rada

43. a) Ekonomická rada provincie je poradním, odborným, informačním a studijním orgánem v oblasti hospodáření provincie, konventů a provinčních zařízení. Mezi její základní činnosti patří:

— zkoumat pro provinční kapitulu a radu zprávy, které mají ekonomický dopad na provincie, konventy nebo domy;

— pomáhat poradním hlasem provinční kapitule v důležitějších hospodářských záležitostech, jako je např. rozpočet, výše kontribucí, plánování, stavba a rekonstrukce budov aj.;

— přezkoumávat smlouvy o dluzích a závazcích;

— podávat odborná stanoviska k prodejům nemovitostí a důležitějších movitostí;

— konat jiné úkoly dle dispozic provinční kapituly a rady.

b) Členy ekonomické rady provincie jsou: syndik provincie, syndici jednotlivých konventů a případně jeden laický odborník jmenovaný provinční radou, který má pouze poradní hlas. Předsedu ekonomické rady jmenuje provinční kapitula. Ekonomická rada nechť se schází alespoň dvakrát do roka.

Vydávání knih

44. a) Vydávání knih řídí a jeho podmínky v souladu se sekulárním právem stanovuje ediční rada provincie ve spolupráci s ekonomickou radou. Uskutečňuje se dovoleně pouze těmito způsoby:

1° prostřednictvím Provincie (v nakladatelství Krystal OP s.r.o. a dle jeho vnitřních směrnic), v tom případě zisk a krytí ztráty přísluší Provincii;

2° prostřednictvím jednotlivých konventů s předchozím souhlasem ediční rady a provinciála, v tom případě zisk a krytí ztráty přísluší danému konventu;

3° prostřednictvím samostatné písemné smlouvy mezi autorem a jiným vydavatelem po předchozím písemném souhlasu provinciála, honorář v tom případě náleží konventu dle asignace bratra.

b) Bratřím se zakazuje vydávat knihy vlastním nákladem.

c) V každém z výše uvedených případů ať je zachováno ustanovení LCO č. 139-bis a nechť je zajištěn poslední vůlí a dědickým řízením přechod autorských práv po smrti autora na provincii.

Pojištění

45. a) Všechna motorová vozidla užívaná bratry provincie musí mít kromě povinného ručení uzavřenu i havarijní pojistku (a pojištěné každé sedadlo), a to i pro cestu do zahraničí. Rovněž bratři cestující do zahraničí nechť mají uzavřeno cestovní zdravotní pojištění.

b) Je nutné, aby rozhodující nemovitý i movitý majetek provincie a konventů byl pojištěn.

Závěť, seznam osob pro zpravení

46. a) Pro případ smrti má každý bratr se slavnými sliby vlastnoručně sepsanou závěť, kterou vypracuje podle vzoru stanoveného provinční kurií; touto závětí odkazuje veškerý svůj majetek Provincii. Závěti všech bratří se ukládají na provincialátě.

b) Každý bratr uloží u svého představeného seznam jmen, příjmení a adres osob, které mají být o jeho úmrtí informovány. Tento seznam každý bratr průběžně obnovuje či opravuje.

Dokumentace v konventech (domech)

47. V každém konventě i domě se vyhotoví resp. shromáždí a uchovává podle předpisů sekulárního práva:

a) seznam vykonaných stavebních prací a oprav kláštera spolu s plánem nutných oprav pro nejbližší budoucnost;

b) plán apoštolátní činnosti ve vlastním kostele a případně i v kostele, kde komunita vypomáhá;

c) seznam dobrodinců a přátel kláštera;

d) technická dokumentace stavby a větších oprav kostela případně i kláštera, doklady o zaplacení těchto oprav, úprav, materiálu apod.;

e) akta korespondence s církevními a se státními orgány;

f) záruční listy a paragony vztahující se k zařízením v klášteře a jejich návody k použití;

g) kronika kláštera, případně konventní archiv (resp. archiv domu);

h) inventář vlastního majetku hmotného i nehmotného (např. autorských práv) včetně seznamu památkových předmětů a uměleckých děl nacházejících se v kostele a klášteře.

i) právní dokumenty dokládající vlastnická práva konventu či domu;

j) doklady o pojištění - pojistné smlouvy (srov. LCO č. 610), a to především:

— o pojištění budov

— o pojištění motorových vozidel

— o nemocenském a důchodovém pojištění zaměstnávaných osob (včetně daně ze mzdy);

k) daňová přiznání a doklady o zaplacení daní, pokud je konvent či dům plátcem daní;

l) seznam majetku, který je na základě povolení příslušného představeného ze závažných důvodů veden před státem jako majetek jednotlivých bratří.

Provinciál při vizitaci zkontroluje vždy, že tyto náležitosti má každý konvent či dům v pořádku.

obsah