AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


KATEŘINA, z Ricci sv., řeholní terciářka,mystička.



Narodila se 23. dubna 1522 ve Florencii. Pocházela z přední florentské rodiny Ricci, která se aktivně účastnila na veřejném a politickém životě svého města. Byla vychovaná u benediktinek v Monticelli u Florencie, kde byla abatyší její teta. Už tam projevovala Alexandrina dei Ricci, jak se jmenovala Kateřina před svým vstupem do řádu, velkou úctu k utrpení Ježíše Krista, která se stala později jedním z příznačných znaků její duchovní podoby. 18. května 1535 vstoupila do kláštera dominikánských mnišek u sv. Vincence v Prato. Ve své rodině se nesetkala s velkým pochopením především proto, že klášter sv. Vincence byl chudý. Podařilo se to jen s pomocí jejího strýce, dominikána Timoteje Ricci. Již v době řeholní formace se u ní začala objevovat mystická vytržení, která však její spolusestry chápaly jako roztržitost a rozhodovalo se o jejím propuštění z kláštera. Jen na velké prosby jí bylo dovoleno zůstat. V klášteře žila v přísném pokání. Od února 1542 začala prožívat v extazích utrpení Páně a byla omilostněna stigmaty. Tyto extaze, spojení s prožíváním Kristova utrpení se opakovaly každý týden po celých dvanáct let. Přestože v jejím životě dominovaly mystické prožitky, byla Kateřina ženou velmi praktickou. V roce 1547 byla zvolena za podpřevorku a novicmistrovou a v roce 1560 za převorku. V tomto úřadu zůstala až do smrti. Celý život usilovala o přísnou kázeň v klášteře, všem sloužila. S pomocí dobrodince Filipa Salviatiho dala vystavět nový a velký klášterní kostel. Do kláštera přicházelo mnoho hostů, kteří toužili po duchovním vedení sv. Kateřiny. Byla velkou ctitelkou Jeronyma Savonaroly, vedla korespondenci se světci Filipem Neri, Magdalenou de Pazzi, Karlem Borromejským a Piem V. Je autorkou několika krásných listů i Meditace před křížem o umučení Páně. Její dopisy jsou svědectvím italské duchovní literatury 16. století. Byla rádkyní mnoha lidí, mezi nimi i tří kardinálů, kteří se postupně stali papeži. Obětovala svůj život za odčinění hříchů světa a za obnovu církve, především za dobrý výsledek Tridentského koncilu a za uvedení jeho ustanovení do života církve. Kateřina zemřela po dlouhé nemoci v Prato 2. února 1590. Její tělo je uloženo v basilice sv. Vincence Ferrerského v Prato. Blahořečil ji 23. listopadu 1727 Benedikt XIII. a svatořečil 29. června 1746 Benedikt XIV. Liturgická oslava sv. Kateřiny se koná 4. února.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.