AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


JAN, Garbella z Vercelli bl., magister řádu.



Narodil se v prvních letech 13. století v Mosso Santa Maria u Vercelli. Studoval v Paříži teologii a právo a získal doktorát římského i kanonického práva. Vyučoval na univerzitě v Paříži a ve Vercelli. V roce 1229 jej bl. Jordán Saský získal do řádu. 1245 založil klášter ve Vercelli a stal se jeho prvním převorem. V roce 1255 jej pověřil Humbert di Romans vizitací Uherské provincie. Po návratu se stal převorem v Boloni (1255-1257), 1257 lombardským provinciálem a 7. června 1264 byl zvolen magistrem řádu. Spravoval řád devatenáct let a pět měsíců. Jeho generalát patří mezi nejdelší v dějinách řádu. Aktivita tohoto odvážného Vercellana byla překvapující a velice rozmanitá. Zúčastnil se 2. Lyonského koncilu, pracoval rovněž jako inkvizitor v Benátsku, byl hlasatelem křížové výpravy, rádcem papeže Klimenta IV. a jeho legátem v Kastilii a Francii. Podle zpráv Štěpána za Salaniaco odmítl v roce 1278 jeruzalemský patriarchát. Postaral se o krásný mramorový náhrobek pro hrob sv. Dominika, kam osobně v roce 1267 Dominikovy ostatky přenesl. Dvakrát napsal žádost papeži, aby jej zprostil úřadu magistra řádu, avšak zůstal v úřadu až do své smrti. Byl řeholníkem jednoduchým a při tom otcovským, usiloval o upevnění řádu neúnavným vizitováním provincií, které vždycky konal pěšky. Dával všude příklad bezúhonného a zářícího života po vzoru sv. Dominika. Srdečné přátelství jej spojovalo se sv. Tomášem Akvinským, jehož památku pak ctil a jehož učení hájil. Zemřel v Montpellier 30. listopadu 1283. Byl pohřben v tamějším klášterním kostele. Jeho kosti byly zničeny hugenoty v roce 1562. Beatifikoval jej 7. září 1903 papež Pius X. Jeho památka se slaví 1. prosince.

(Lit.: Piemonte Domenicano. Torino, F. Mittone 1929. str. 62-67)




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.