AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


HOWARD, Filip Tomáš, kardinál.



Narodil se 21. září 1629 v Londýně z rodu Norfolků, syn Alžběty Stuart. Přes odpor rodiny vstoupil 1645 v Cremoně do řádu, 1646 složil v Římě profes, vystudoval v Neapoli a 1652 přijal kněžské svěcení. Už v roce 1650 předložil generální kapitule v Římě žádost, aby byl založen klášter pro bratry z Anglie, Skotska a Irska, kteří by v něm mohli absolvovat noviciát a studium. Šlo mu o rekatolizaci Anglie. 1657 založil pro anglické dominikány klášter v Bornem ve Vlámsku a stal se jeho prvním převorem. Se svou sestřenicí Antonií Howardovou založil klášter pro anglické dominikánky ve Vilvoorde v jižním Brabantsku, který pak v roce 1690 přestěhovali do Bruselu. Věnoval se duchovní správě mezi uprchlými krajany. V roce 1659 po smrti Cromwella byl vyslán králem Karlem II. s tajným posláním do Anglie. Uvěznění unikl útěkem v přestrojení. Po obnovení anglické monarchie se vrátil s králem Karlem II. do Anglie a byl od roku 1662 dvorním kaplanem anglické královny Kateřiny Portugalské. Současně byl jmenován generálním vikářem anglických dominikánů a dominikánek. 1666 jmenován velkým almužníkem krále a proslavil se velkou dobročinností. 1672 jmenován apoštolským vikářem v Anglii. Protestanty byl nenáviděný a v roce 1674 byl z Anglie vypovězen. Uchýlil se do Bornemu. Kliment X. jej 27. května 1675 jmenoval kardinálem a povolal jej do Říma. Zde usilovně pracoval pro zachování a obnovení katolické církve v Anglii. Byl jmenován protektorem Anglie a Skotska. Založil anglickou kolej pro vzdělání diecezního kléru v Římě a v Lovani. Přičinil se o vytvoření 4 apoštolských vikariátů v Anglii. Zemřel v Římě 17. června 1694 a byl pohřben v basilice Santa Maria sopra Minerva.

(Lit.: Bernardus de Ionghe: Belgium Dominicanum. Bruxellis 1719. str. 406-413)




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.