AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


FABER, Jan Augustanus, teolog.



Narodil se kolem roku 1470 v Augsburku, do řádu vstoupil pravděpodobně v Augsburku, kde prožil téměř celý řeholní život, proto má přídomek Augustanus. V Padově promován na magistra teologie. Přednášel teologii v Boloni, od 13. září 1512 byl členem freiburské teologické fakulty. 20 let byl převorem augsburského kláštera a za tu dobu se mu podařilo povznést úroveň duchovního života bratří v klášteře. Chápal, že je nutné, aby bratři byli příkladem vzorného života katolíků v době sporů s přívrženci Martina Luthera. Vybudoval nový klášterní kostel sv. Maří Magdaleny. Při vší práci se poctivě věnoval kázání a studiu. Od roku 1511 byl generálním vikářem hornoněmecké kongregace konventuálů, tedy klášterů, které nepřijaly reformu. Hájil autonomii této kongregace, ve které také postupně zaváděl reformu, ale velice delikátním způsobem. Císař Maxmilián jej jmenoval svým radou. Faber byl z počátku přívržencem strany humanistů, na říšském sněmu ve Wormsu však od ní odstoupil. Jan Faber hned v prvních letech náboženských zmatků po Lutherově vystoupení přišel rovněž s myšlenkou reformovat církev, avšak jiným způsobem než Luther. Navrhoval obnovit a zkvalitnit studium kněží především na základě Písma sv., církevních otců a nauky sv. Tomáše Akvinského. Odsud měla vyjít i obnova církevního života. Byl přítelem Erasma Rotterdamského, se kterým hovořil o Lutherovi a jeho reformě a projednávali rovněž, jak je třeba proti Lutherovi postupovat. Zemřel kolem roku 1531. Napsal: Consilium alicuius cupientis esse consultum et Romani Pontificis dignitati et christianae religionis tranquillitati. Spis publikoval anonymně a věnoval jej Erasmovi Rotterdamskému. Dále napsal Judicium in causa Lutheri.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.