AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


CORMIER, Hyacint Maria bl., magister řádu.



Narodil se 8. prosince 1832 v Orleans, vystudoval v orleánském diecezním semináři a 17. května 1856 byl vysvěcen na kněze. Teprve v roce 1858 vstoupil do řádu v klášteře sv. Dominika ve Flavigny. Během noviciátu se projevily zdravotní problémy a bratři chtěli Hyacinta z řádu propustit. Ujal se ho P. Vincenc Jandel, magister řádu, který právě přijel do Flavigny, a vzal jej s sebou do Říma. Ještě před slavnými sliby vykonával Cormier funkci submagistra noviců u sv. Sabiny v Římě a krátce po složení slibů se stal magistrem noviců. Po dvou letech jej P. Jandel jmenoval převorem v Korbaře na Korsice. P. Hyacint horlivě usiloval o obnovu Toulouské provincie. K obnově došlo v roce 1866 a P. Cormier byl dvakrát zvolen za toulouského provinciála. Řídil provincii až do roku 1874. V mezidobí mezi druhou a třetí kadencí byl v letech 1874-1878 převorem v Marseille. 1878 byl po třetí zvolen za toulouského provinciála. Po skončení úřadu provinciála jej bratři v Toulouse zvolili 1882 za svého převora. 1888 založil nový konvent v Biarritz u Bayonne. 1890 zvolen za převora v Saint-Maximin. 1891 se účastnil jako difinitor generální kapituly v Lyonu a magister řádu Frühwirth si jej zvolil za svého socia. Sociem byl do roku 1896, kdy jej P. Frühwirth jmenoval prokurátorem řádu při papežské kurii. 21. května 1904 jej generální kapitula ve Viterbo zvolila za magistra řádu. Hned po volbě vykonal vizitaci provincií v Itálii, Rakousko-Uhersku, Nizozemí a Německu. Další vizitace už pro zdravotní potíže nemohl konat sám, ale skrze zástupce. Obnovil Českou, Sicilskou a Aragonskou provincii, založil dvě nové provincie - sv. Dominika v Kanadě a Nejsvětějšího Jména Ježíš v Kalifornii. Jeho dílem je založení koleje Angelicum v Římě v roce 1909. Přes finanční potíže dokázal vystavět rozsáhlou kolej. Pečoval o rozvoj studia, zvlášť pečoval o Biblickou školu v Jeruzalemě a o univerzitu ve Frýburku. Byl konsultorem mnoha římských kongregací. V srpnu 1916 došlo ke zhoršení jeho zdravotního stavu, a proto se vzdal úřadu magistra. Dožil pak v klášteře sv. Klimenta v Římě, kde zemřel 17. prosince 1916. Pohřben byl v kostele sv. Klimenta, později přenesen do kostela sv. Sixta v koleji Angelicum. Vydal řadu svých knih: pětisvazkové dílo O výchově řádových noviců, Duchovní cvičení, životopisy mnoha světců a blahoslavených, aj. Beatifikoval jej Jan Pavel II. 20. listopadu 1994.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.