AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


CARRANZA, Bartoloměj, teolog.



Narodil se v roce 1503 v Mirandě u Navarry ve šlechtické rodině, studoval v Alcalá a v roce 1520 vstoupil do řádu. Pokračoval ve studiu v Salamance a pak vyučoval na řádovém učilišti sv. Řehoře ve Valladolidu. 1528 promoval na magistra svobodných umění, 1534 dosáhl lektorátu teologie. 1539 reprezentoval svou provincii na generální kapitule v Římě. V roce 1540 mu Karel V. nabídl biskupský stolec v Cuzco v Peru, ale Carranza odmítl. Jako vůdčí španělský teolog se zúčastnil všech tří období Tridentského koncilu. Prosazoval zvláště povinnost rezidence biskupů, aktivně spolupracoval na dekretech o svátostech. 1549 byl převorem v Palencii a znovu odmítl biskupský stolec, tentokrát na Kanárskych ostrovech. 1550 byl zvolen španělským provinciálem. 1554 doprovázel infanta Filipa na cestě do Anglie pro Marii Katolickou. 1557 byl vyslán do Nizozemí jako inkvizitor a téhož roku 31. května musel přijmout, i když se zdráháním, úřad arcibiskupa v Toledu a primasa Španělska. Biskupské svěcení přijal 17. února 1558 v Bruselu. Jeho rivalem a protivníkem byl Melchior Cano (carranzisti a canisti). Krátce po návratu z Nizozemí byl, na popud Melchiora Cano, obžalován ze šíření bludných názorů. Za svého pobytu v Nizozemí totiž napsal a vydal knihu Comentarios del revmo. Sen. Fray Bartolomé Carranza de Miranda sobre el Catecismo Cristiano (Poznámky ke křesťanskému katechismu). Král Filip II. zplnomocnil velkoinkvizitora Fernanda Valdese, aby proti Carranzovi použil prostředků, které uzná za vhodné. Valdes dal tedy Carranzu 22. srpna 1558 zatknout a uvěznit ve Valladolidu. Soudní proces se protahoval nekonečně dlouho, proto i biskupové na Tridentském sněmu důrazně žádali papeže Pia IV., aby proces převzal papežský soud a ne španělská inkvizice. Koncilní otcové rovněž zkoumali Carranzovy Comentarios a neshledali na tomto díle nic závadného. Na žádost Pia V., s pohrůžkou vyhlášení exkomunikace a interdiktu, byl Bartoloměj konečně převezen ze Španělska do Říma a uvězněn v Andělském hradu. Teprve Řehoři XIII. se podařilo v roce 1576 proces ukončit. Právě na tomto procesu se ukázalo, jak jsou papežové v záležitostech španělské inkvizice bezmocní. Carranza musel odvolat 16 vět, pro které byl španělskou inkvizicí uvězněn, dalších pět let se nesměl ujmout svého arcibiskupského úřadu a měl po tu dobu žít v římském klášteře. Zemřel však několik týdnů po skončení procesu, 2. května 1576 v Římě v klášteře Santa Maria sopra Minerva. Je autorem knihy Summa Conciliorum et Pontificum a Petro usque Paulum III. (Benátky 1546), ve které podává přehled o nauce všech koncilů. Summa má čtyři části: (1) Quanta sit auctoritas traditionum in ecclesia, (2) Quanta Sacra Scriptura, (3) Quanta Romani Pontificis et Sedis, (4) Quanta Conciliorum. Druhou hlavní knihou je Controversiae de necessitate personalis residentiae episcoporum (Benátky 1547), kterou podpořil ustanovení Tridentského koncilu o rezidenci biskupů, na kterém sám pracoval.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.