AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


CALVAT, Melanie, vizionářka z La Salette, terciářka.



Narodila se v Corps 7. listopadu 1833 ve velmi chudé rodině. Otec Pierre Calvat, přezdívaný Mathieu, neměl stálé zaměstnání, takže rodina zakusila mnoho strádání. V této atmosféře bídy a náboženského indiferentismu se Melanie narodila. Od osmi let pracovala jako pastýřka pro různé pány v Saint-Jean-des-Vertues, v Quet-en-Beaumont a v Saint-Luce. Se svou rodinou žila jen po tři nejstudenější měsíce v roce, v prosinci, lednu a únoru, kdy nebylo možné vyhánět dobytek na pastvu. Jako pastýřka byla od rána do večera s dobytkem na pastvě, návštěva školy nepřícházela v úvahu, do kostela chodila jen velmi zřídka. Neuměla číst ani psát, nedostalo se jí žádného náboženského vzdělání. K prvnímu sv. přijímání přistoupila teprve 18 měsíců po zjevení. V roce 1846, v roce zjevení, pracovala od jara do listopadu ve vesnici Ablandins u hospodáře Baptisty Pra. 19. září pásla s Maximinem Giraudem v horách La Salette, kde se oběma dětem zjevila Matka Boží, plačící nad lidskými hříchy.

Když církev uznala pravdivost zjevení, stal se pro Melanii život mnohem těžším, než byl dříve. Byla poslána do klášterní školy sester Boží Prozřetelnosti v Corps. Melanie nebyla příliš nadaná, učení jí nešlo a sestry ji příliš neakceptovaly. V roce 1850 se vrátila do svého rodného domu, ale krátce na to ji otec z nejasných důvodů odvezl do Grenoblu. Podle některých svědectví ji prodal jakémusi pánu de Brayer. Na intervenci grenobelského biskupa ji pan de Brayer propustil a byla přijata do kláštera sester Boží Prozřetelnosti v Corenc u Grenoblu. Po skončení noviciátu ji však sestry nepustily ke slibům. Obdobná situace se opakovala v klášteře karmelitek. Dlouhá léta pak usilovala Melanie založit řeholní společenství podle pokynů, které jí při zjevení dala Panna Maria. Podle jejích slov to měla být „armáda, která bojuje pokáním“. Její úsilí však nepřineslo žádné výsledky. Nakonec vstoupila do Třetího řádu sv. Dominika, který se jí zdál být nejbližším tomu, co jí Panna Maria ukázala. Zemřela osamocená v Altamura v Itálii 15. prosince 1904.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.