AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


BERENGAR, z Landore, magister řádu.



Narodil se v Rodez ve Francii v roce 1262. Do řádu vstoupil 1284 v Toulouse, studoval v Condome a Montpellier. Vyučoval pak jako lektor v Albi, Montpellier a Toulouse. 1300 jmenován generálním kazatelem, 1306-1308 a 1310-1312 byl toulouským provinciálem, 1308 promoval v Paříži na magistra teologie a do roku 1310 byl regentem pařížského generálního studia. Zúčastnil se Viennského koncilu jako generální vikář řádu po odstoupení Aimerika z Piacencie. Generální kapitula v Carcassone jej zvolila 13. května 1312 za magistra řádu. Řídil pět generálních kapitul. Podporoval řádová studia. Nauku sv. Tomáše Akvinského prohlásil za závaznou pro celý řád. Rovněž podporoval misie, zvláště misijní Společnost putujících bratří. Papež Jan XXII. jej pověřoval různým diplomatickým posláním, takže se němohl zúčastňovat generálních kapitul. V roce 1317 jej papež jmenoval arcibiskupem v Compostelle ve Španělsku. Berengar se proto v září 1317 vzdal úřadu magistra řádu. Biskupské svěcení přijal v Avignonu na Bílou neděli 1318. Jako cizinec neměl ve Španělsku lehkou pozici, ale Berengarius poctivě pracoval pro dobro svěřených duší, mnoho cestoval po své diecezi. V roce 1330 byl při potyčce s Maury zraněn a zranění podlehl v klášteře dominikánů v Seville 20. září 1330 ve věku 68 let. Podle svého přání byl pohřben v klášteře v Rodez, nedaleko svého rodiště. Napsal teologický traktát Lumen animae. Kromě toho se zachovala řada jeho kázání a listů, které psal jako magister řádu různým klášterům i celému řádu.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.