AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


WILLMANNOVÁ, Cherubína Josefína, zakladatelka kongregace.



Narodila se 12. března 1842 v Niederwil u Luzernu. Měla ještě tři mladší sestry. Oba rodiče jí brzy onemocněli a otec zemřel. S matkou prodala usedlost a přestěhovala se do Rickenbachu. Její mladší sestry Marie a Kunigunda vstoupily do kláštera mnišek ve Schwyz. Po smrti matky odešla k mniškám i Josefína a při obláčce 2. ledna 1865 přijala jméno Cherubína. Přísná pravidla mnišek však Cherubíně zdravotně nevyhovovala. Proto na přání převorky 26. února 1866 vystoupila z řádu a zůstala v klášteře jako civilní osoba. Její touhou bylo prokazovat blíženskou lásku potřebným v duchu sv. Dominika. V té době farář z Arenberku Jan Křtitel Kraus chtěl založit ve své farnosti klášter a obrátil se na dominikánky ve Schwyz. Přišly tam dvě sestry a s nimi i Josefína. V Arenberku byla znovu přijatá mezi řeholnice a znovu přijala jméno Cherubína. V roce 1869 složila řeholní sliby. Do zdárného vývoje negativně zasáhla prusko francouzská válka a později Kulturkampf. Dominikáni museli opustit Německo a usadili se ve Venlo v Holandsku. Dominikánky musely rovněž odejít z Arenberku do Holandska, bratři jim zajistili ubytování ve staré pevnosti Winkelsteeg u Nijmwegen. Sestry zde žily v hrozné bídě a neměly možnost charitativně působit, proto se v roce 1881 přestěhovaly do Marienthalu u Venlo. Po skončení Kulturkampfu se část sester, vedená Cherubínou, vrátila do Arenbergu. S. Cherubína se stala převorkou. Sestry se věnovaly péči o chudé a nemocné, převzaly péči nad sirotky. Sester přibývalo, vznikaly nové domy v Moselweiss (1887), Berlíně (1889), Oberhausenu (1889), Kolíně (1891), Düsseldorfu (1892) a na dalších místech, takže 26. května 1896 mohla být ustanovena samostatná kongregace. S. Cherubína se stala první generální představenou. Zemřela v klášteře v Arenbergu v prvním roce světové války 18. října 1914. V době její smrti měla kongregace už 12 klášterů v Německu, jeden ve Švýcarsku a misijní dům v Bolívii. V prvních Stanovách kongregace z roku 1890 píše M. Cherubína, že „Kongregace má pracovat na odstranění nevědomosti a bolesti lidí svou modlitbou a pokáním, stejně jako díly křesťanské lásky a milosrdenství.“ Za hlavní poslání kongregace stanovila péči o nemocné a chudé lidi, výchovu a vyučování mládeže, katechezi a další pastorační služby. Pramenem síly pro tuto sloužící lásku má být podle M. Cherubíny monastický způsob života, obvyklý v dominikánském řádu.

Lit.: Wilms H.: Heilende Liebe im Leben und in der Gründung der Mutter M. Cherubine Willimann. Dülmen 1984.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.