AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


RENKE, Angelika Sofie, mniška.



Narodila se 28. října 1905 v Piotrkowie. Byla nejstarší a jedinou dcerou ze čtyř sourozenců. Rodiče byli hluboce věřícími lidmi a v tomto duchu vychovávali své děti. Klid a pokoj rodiny rozvířila první světová válka. Kvůli bezpečnosti dětí se rodiče rozhodli odcestovat dál od fronty. Usadili se v Jekatěrinoslavi nad Dněprem na Ukrajině. Avšak ani tady nenašla rodina potřebný klid. V Rusku došlo k říjnové revoluci, na Ukrajinu vpadlo německé vojsko. Rodina Renke se proto vrátila do rodného Piotrkowa. Zde prožila vyhnání okupantů, ustanovení samostatného Polska i polsko-sovětskou válku v roce 1920. Situace se však pro rodinu Renke po jejich návratu z Ukrajiny dost podstatně zhoršila. Bývalí přátelé ji opustili, zůstala osamocena a musela se potýkat v poválečném období s materiálním nedostatkem. Sofie i během gymnasiálních studií musela pomáhat, aby měla rodina z čeho žít. Po maturitě se rozhodla Sofie studovat dějiny na varšavské univerzitě a současně studovala na pedagogické fakultě. Těžké materiální podmínky ji však přinutily studium předčasně ukončit. Později jí byl přiznán stupeň magistra filosofie v oboru historie. Vedle hmotných nedostatků se objevily i zdravotní potíže – počátek tuberkulozy. Léčila se v Tatrách v Zakopaném. Svůj čas využila nejen k léčení těla, ale i k přemýšlení o budoucnosti. Po návratu do Varšavy a po poradě se svým zpovědníkem se rozhodla požádat o přijetí do kláštera mnišek ve Świętej Annie u Częstochowej. 13. září 1936 měla obláčku a začala kanonický noviciát. Při tom dostala řeholní jméno Angelika. Jejím duchovním vůdcem se stal klášterní kaplan O. Petr Žáček. Věčné sliby složila 29. září 1940. V té době zuřila 2. světová válka. Zdravotní stav S. Angeliky se opět zhoršil. Musela vyjít z kláštera a podrobit se léčení v Częstochowej. Protože nic nepomáhalo, byla poslána do sanatoria v Krakově. Začala nejtěžší etapa jejího života. Stále vysoká teplota, dušnost, nespavost, nechuť k jídlu a k tomu silný kašel. Silou vůle se snažila zvítězit nad chorobou. I když se stav chvilkami zlepšil, blížila se smrt. 20. května se stav výrazně zhoršil. Po přijetí svátostí zemřela S. Angelika 22. května 1942.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.