AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


PETR, Veronský sv., inkvizitor, mučedník.



Narodil se ve Veroně v roce 1206 v sektářské novomanichejské rodině. Studoval v katolické škole, kde konvertoval, pak na univerzitě v Boloni, kde poznal sv. Dominika a 1221 vstoupil do řádu. Působil jako kazatel po celé severní Itálii, zvláště mezi katary. Po vzoru sv. Dominika pracoval mezi nimi především metodou dialogu. Dal podnět k založení kláštera mnišek v Miláně. Byl převorem v Como. Inocenc IV. jej jmenoval 8. července 1251 generálním inkvizitorem pro horní Itálii, Toskánsko a Ankonu. Svěřoval mu rovněž prozkoumávání různých církevních záležitosti, jako bylo například prozkoumání řeholních pravidel nového řádu servitů. Protože Petr dobře znal nauku sekty katarů, dokázal při disputacích pádně argumentovat. Jeho hlavním úkolem jako inkvizitora byla polemická kázání. V jeho životopise se nemluví o policejních metodách inkvizitora, jak to známe z různých pojednání o inkvizici, ale spíše o nesčetných kázáních a disputacích. Nauka novomanichejců spočívala v přesvědčení, že tělo a hmotný svět jsou dílem satanovým. Petr jako obrácený sektář usiloval s velkou horlivostí i ostatní sektáře přivést k pravé víře. Proto byla jeho činnost velmi úspěšná. Dosáhl důležitých obrácení v Římě, ve Florencii, Miláně a Boloni. Z podnětu představitelů sekty byl zavražděn najatými vrahy na cestě z Como do Milána 6. dubna 1252. Spolu s ním byl zavražděn i jeho společník bratr Dominik. Tělo sv. Petra bylo uloženo v kostele sv. Eustorgia v Miláně. Petr napsal spis proti patarinum. Kanonizoval jej už rok po jeho smrti 9. března 1253 Inocenc IV. Autorem životopisu sv. Petra je jeho současník Tomáš Agni da Lentino (+ 1277). Po jeho kanonizaci vznikla v Itálii různá bratrstva ke cti sv. Petra Mučedníka.




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.