AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


MASSOULIÉ, Antonín, teolog, duchovní spisovatel, mystik.



Narodil se v Toulouse 28. října 1632, 1647 vstoupil se svým starším bratrem do řádu. Jeho bratr zemřel po několika letech, krátce po přijetí kněžského svěcení. Antonín byl velmi nadaný. Po ukončení studia v Toulouse a když přijal v roce 1654 kněžské svěcení byl ustanoven za lektora filosofie v klášteře v Carcassone. Od roku 1659 působil jako docent teologie v Perpignanu a Avignonu a od 1664 pak byl profesorem teologie, kazatelem a novicmistrem ve velkém noviciátu svého řádu ve Fabourg St. Germain v Paříži. Po smrti svého spolubratra Viléma Contensona dokončil jeho dílo Theologia mentis et cordis. V roce 1687 povolal magister řádu Antonín Cloche Massouliéa do Říma jako svého asistenta. V tomto úřadu zůstal Massoulié až do své smrti. Současně působil v Římě jako konsultor Posvátného Oficia, z nařízení papežů Inocence XI., Alexandra VIII., Inocence XII. a Klementa XI. zkoumal nauku kvietismu, Fénelonových knih a řešil i sporné otázky, týkající se čínských ritů. V záležitosti Fénelonových knih nebyl jen tím, který hodnotil jejich pravověrnost, ale napsal proti kvietismu rovněž skvělý spis o mystické teologii v duchu sv. Tomáše Akvinského. Massoulié byl zaníceným ctitelem sv. Tomáše Akvinského. Hájil a šířil jeho nauku. Je považován za autoritu ve scholastické teologii. Zemřel v Římě 23. ledna 1706. Napsal a publikoval několik spisů: Méditations de St. Thomas sur les trois voies purgative, iluminative et unitive pour les exercices de dix jours, avec la pratique des méditations du meme St. Thomas ou Traité des vertus, dans lequel les actes des principales vertus sont expliqués en pariculier (Toulouse 1678); dvoudílný spis Divus Thomas sui interpres, de divina motione et libertate creata (Řím 1692). Jeho hlavním dílem je kniha Traité de la véritable oraison, ou les erreurs de Quiétistes sont réfutées (Paříž 1699), zaměřená proti kvietistům; Oratio ad explicandam Summam theologicam D. Thomae (Řím 1701); Traité de l´amour de Dieu (Paříž 1703).




LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.