AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let

Řád kazatelů

Historie

Dějiny řádu

Sv. Dominik

Svatí a osobnosti řádu

Nekrolog české provincie

Mapy

Dokumenty

Liturgie

Dominikáni v médiích

CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 


ANTONÍN, Florentský (Pierozzi), sv., kazatel, biskup, reformátor řádu.



Narodil se koncem března roku 1389 ve Florencii jako syn notáře Niccola Pierozziho. V roce 1405, ve svých šestnácti letech, vlivem bl. Jana Dominici, který v té době zakládal klášter ve Fiesole u Florencie, vstoupil do řádu spolu s fra Angelicem. Noviciát vykonal v Cortoně pod vedením bl. Vavřince Ripafratta. Žil osobně velice přísným životem. 1413 přijal kněžské svěcení. Zpočátku působil jako kazatel a zpovědník ve Florencii, pak většinu svého řeholního života prožil jako představený různých klášterů. V letech 1418-1421 byl převorem v Cortoně, 1421-1424 převorem ve Fiesole, 1424 byl vizitátorem a 1428-1430 převorem kláštera sv. Petra Mučedníka v Neapoli, 1430-1437 u Santa Maria sopra Minerva v Římě. V letech 1435 -1444 byl generálním vikářem observantních bratří v Itálii a v letech 1436-1444 byl současně převorem kláštera sv. Marka ve Florencii, který v roce 1436 papež Evžen IV. daroval dominikánům. Klášter sv. Marka se stal střediskem humanistických studií s první veřejnou knihovnou v celé Evropě. Díky těmto úřadům mohl šířit reformu v jednotlivých klášterech. Přestože byl od mládí nemocen, poctivě vykonával všechny povinnosti, spojené s těmito úřady.

V roce 1439 se účastnil jako teolog Florentského koncilu a byl svědkem unie mezi východní a západní církví. Při této příležitosti jej poznal papež Evžen IV. a po smrti arcibiskupa Bartoloměje Zabarelly jej jmenoval v roce 1446 arcibiskupem ve Florencii. Byl vzorným arcibiskupem, který pamatoval nejen na hospodářské a politické zájmy Florencie, ale byl rovněž skvělým reformátorem, pastýřem, katechetou a kazatelem. Horlivě konal vizitace a odstraňoval všechny nepořádky. Zvláště pamatoval na chudé. Byl předchůdcem dnešní sociální péče – založil spolek Dobrodinců sv. Martina, který se staral o chudé. Zemřel 2. května 1459 a byl pohřben v San Marco ve Florencii. Kanonizoval jej 31. května 1523 Hadrián VI. Napsal: Summa moralis; Chronicon sive Summa historialis; Tractatus de indulgentiis; Tractatus de simonia; Tractatus de usuris; Tractatus de cambiis; Tractatus de pecuniis Montis Florentiae; Tractatus de restitutione; Tractatus de decimis; De ornatu et habitu mulierum; Tractatus de matrimonio; Tractatus de defectibus divini officii et missae; Tractatus de modo praedicandi; Tractatus de censuris ecclesiasticis sive de excomunicationibus; Trialogus inter d. Iesum et duos discipulos euntes in Emmaus; De instructione confessoris; Tractatus de X praeceptis; sbírku kázání.


LITERATURA (obecná pro osobnosti dominikánského řádu):

BERNARDUS de Jonghe: Belgium Dominicanum sive Historia Provinciae Germaniae Inferioris S.O.P. Bruxellis 1719.
ENCYKLOPEDIA katolicka. 1-7. Katolicki Uniwersytet Lubelski, Lublin 1997.
GREITH C.: Die deutsche Mystik im Prediger-Orden nach ihren Grundlehren, Liedern und Lebensbildern aus handschriftlichen Quellen. Herder Freiburg 1861.
CHERY Henri-Charles: Saints et Bienhereux de la famille Dominicaine. Lyon, Fraternité dominicaine Lacordaire 1991
IBERTIS Enrico: Figure domenicane o Piccola enciclopedia domenicana. San Domenico – Torino 1970.
I MARTIRI Annamiti e Cinesi (1798-1856) solennemente beatificati dalla Santita di Papa Leone XIII. il 27 maggio dell´anno Santo MDCCCC. Roma, 1900.
KAEPPELI Thomas: Scriptores Ordinis Praedicatorum, vol. I-IV., Roma, S.Sabina 1970-1993.
KAEPELLI Thomas: Registrum literarum Fr. Raymundi de Vineis Capuani. MOFPH 1937.
LÖHR Gabriel M.: Die älteste theologische Promotionsordnung der Kölner Universität. AFP 1939, 214-222.
VENCHI Inocenzo: Catalogus hagiographicus Ordinis Praedicatorum. Romae, Curia generalitia 1988.