AktualityDominikániDominikánská rodinaKontaktyJubileum 800 let
CZ EN   >>

Kontakty kláštery
Psi Páně - dokument
Web 800 let historie
Růženec
Nekrolog

 

Postní obraz Stanislava Kolíbala v kostele Nejsv. Salvátora

Praha: Přípravu na Velikonoce doprovodí v pražském akademickém kostele Nejsv. Salvátora objekt předního českého výtvarníka Stanislava Kolíbala, který bude instalován do starobylého presbytáře.

Přípravu na Velikonoce doprovodí v pražském akademickém kostele "postní obraz" Stanislava Kolíbala. Socha, která byla vytvořena pro letošní salvátorský Popelec umělců, vychází z Kolíbalovy kresby z roku 1973 patřící do cyklu tzv. Bílých kreseb. Autor ji v době normalizační šedi daroval františkánu Bonaventurovi Z. Boušemu, který si ji vybral a až do své smrti uchovával ve svém pokoji jako výraz vlastního osudu a nenaplněnosti v lidském životě. Ztroskotání toho, co má jít a nejde. Socha je autorovou poctou otci Bonaventurovi, vzpomínkou na hluboké přátelství. Zároveň však nastavuje postní zrcadlo i každému z nás.

Vernisáž za přítomnosti Stanislava Kolíbala se uskuteční na Popeleční středu 9. března v 20:15 v sakristii kostela. Mše svatá s udílením popelce začíná v 18:45 hodin. Dílo je možné zblízka spatřit po pravidelných bohoslužbách, které se konají vždy v neděli ve 14:00 a 20:00 a v úterý v 19:00 hodin. Uměleckou intervenci připravilo Centrum teologie a umění při KTF UK a Akademická farnost Praha.

(Norbert Schmidt)

Stanislav Kolíbal (* 1925) patří již dlouho ke klíčovým osobnostem naší výtvarné kultury a je jedním z mála těch, jejichž tvorba je uznávána i na mezinárodní scéně. Jeho dílo je od počátku tvořeno komplementaritou kresby a sochy, plošného a trojrozměrného vyjadřování. V 90. letech působil také jako profesor na pražské Akademii výtvarných umění. Ačkoli je umělcem zastoupeným ve sbírkách předních českých (Národní galerie Praha, Moravská galerie Brno) i zahraničních galerií (Centre G. Pompidou, Tate Gallery, Albertina), sám se věnuje i knižní grafice, tvorbě instalací a publikování zásadních textů z oblasti moderního umění. Přehled jeho uměleckého díla a bohatého života podrobně zachycuje např. kniha Stanislav Kolíbal, kresby, sochy, komentáře. Arbor Vitae, Praha 2003.

Bonaventura Z. Bouše OFM (1918-2002) je klíčovou osobností moderních dějin české katolické církve, dnes již legendární postavou, která v době Pražského jara a následné normalizace okolo sebe soustředila okruh významných katolických intelektuálů a výrazných osobností. Mnohými je otec Bonaventura považován za vůbec nejhlubšího a nejpronikavějšího českého teologa a křesťanského myslitele druhé poloviny 20. století. V roce 1947 vstoupil do řádu Bratří menších - františkánů. Den po složení slavných slibů v roce 1950 byl zatčen a internován. V době Pražského jara působil krátce v Národní galerii a v Ústavu teorie a dějin umění Československé akademie věd. Krátce mohl sloužit jako duchovní v Praze u Panny Marie Sněžné a později v Záběhlicích. Bouše se významně podílel na překladu dnes užívaných liturgických textů. Po podpisu Charty 77 se stal nočním hlídačem. Po roce 1990 krátce vypomáhal v duchovní správě na periferii Ústí nad Labem.